ROZHOVOR I MOODYTIME

by - října 06, 2019



Krásné odpoledne,

 dnes jsem ti s novým rozhovorem s Luckou z blogu moodytime.cz. Doufám, že si to užijete, a napíšete mi třeba nějaké tipy na další blogery, se kterými bych mohla udělat rozhovor! 😄 

Proč jsi s blogem začala a kdy?

 Psaní mě bavilo asi odjakživa, hodiny češtiny byly moje nejoblíbenější. Pak se k tomu přidala 
láska k fotografii a já chtěla tyhle dvě činnosti propojit a nějak zužitkovat. Nepsat si jen pro 
sebe do šuplíku a nemít fotky jen uložené v počítači, kde je nikdy nikdo neuvidí. První blog 
jsem měla už někdy na základce, pořádně jsem se blogování ale začala věnovat až když jsem 
byla starší. 😀

Máš nějaké vzory? Pokud ano, koho?

 Je hodně lidí, které obdivuji pro to co dělají, ale nikoho konkrétního za svůj vzor nepovažuji.

Co máš na sobě nejradši?

 Tahle otázka mi dala hodně zabrat. Ne protože bych na sobě neměla nic ráda, ale protože
nedovedu říci, co na sobě mám nejradši. Nechci, aby to vyznělo namyšleně nebo jako
vychloubání, ale já se mám ráda tak nějak celkově, taková, jaká jsem se vším všudy.
Vím, že to zní jako klišé a jistě, jsou věci, na kterých musím pracovat, a nejsem s nimi třeba
stoprocentně spokojená, ale vybrat něco, co bych na sobě měla nejradši mi nejde.

 Rozhodně musím říct, že to určitě nezní jako klišé. Spíš jsem ráda, že existuje někdo takový, kdo se má rád a respektuje se. 😄




Jak jsi získala vztah k focení?

 Chodila jsem na uměleckou základku, kde jsme každý rok jezdili na plenéry, takové umělecké
školy v přírodě. Tam jsme hodně kreslili, fotili a tvořili různá videa a prezentace. Plenéry jsem
milovala a když se na to teď koukám zpátky, je úžasné, jak moc naše škola žáky podporovala
v tvoření a kreativitě. Taky jsme se museli účastnit různých fotografických soutěží, takže jsme
fotili skoro pořád. Nejdříve jen na malý kompakt, a ta kvalita nebyla nic moc, ale hrozně mě
to bavilo. Když jsem šla na střední dostala jsem od rodičů zrcadlovku a od té doby se pro mě
focení stalo největším koníčkem.

Je to něco, co bys chtěla dělat jako svoje povolání?

 Zatím neplánuji být fotograf na plný úvazek, rozhodně si ale focením chci přivydělávat. Letos
jsem začala fotit na akcích a v rámci práce v marketingové agentuře fotím produktové fotky
pro klienty. Jsem nadšená, že lásku k fotografii můžu využít právě v práci. Zároveň si teď
sestavuji portfolio, abych se mohla jako fotografka lépe prezentovat.




Co nejraději fotíš?

 Nejraději fotím asi přírodu. S přítelem hodně cestujeme a často vyrážíme do lesů a hor.
Horské hřebenů se zbytky sněhu, mlha vznášející se nad údolím, slunce prosvítající mezi
kmeny stromů, člověk v nedotčené přírodě, takové fotky dělám nejraději.

Je něco, co bys na sobě chtěla změnit, ale nejde ti to?

 Pokud bych něco mohla změnit, tak je to určitě to, jak se z věcí nervuju, i když třeba ani není
tolik proč. Když jdu do něčeho nového a neznámého, dovedu být pěkně vystresovaná. Určitě
v tomhle ale nejsem sama. Snažím se si věci tolik nebrat a koukat na ně s nadhledem, ale
rozhodně v tom ještě nejsem tak dobrá, jak bych chtěla.



 Tak tohle mám úplně stejně! 😄




Co je tvůj největší sen?

 Momentálně je mým velkým snem přestěhovat se do většího bytu, který si budu moci zařídit
podle svých představ. Přála bych si, aby v něm byl dostatek světla a měl alespoň malý
balkonek. Časem bych si opravdu přála mít chatičku někde v horách, kam se budeme moci
ukrýt na víkendy a na dovolenou a být tak blíže přírodě.

Co bys poradila začínajícím blogerům?

 Nepište blog jen z důvodu, že si myslíte že to je in, pište blog, pokud máte co říct, a protože
se chcete o něco podělit. Nekvalitních blogů, které nepředávají nic nového tu je spousta.
Buďte sví a pište články co dávají smysl. A hlavně to nevzdávejte, když hned nebudete mít
vysokou návštěvnost, to chce trpělivost.

Kdybys mohla, jakou slavnou osobnost, ať již živou či mrtvou, bys chtěla poznat?

 Pokud bych si někoho mohla vybrat, byli by to Peter McKinnon nebo Sorelle Amore. Oba to
jsou fotografové, ale každý s úplně jiným stylem. Doporučuji sledovat jejich práci na
Instagramu i YouTube, rozhodně to stojí za to.

Proč sis vybrala jako název blogu Moody time?

 Vymýšlení názvu blogu byla velká výzva. :D Původně byl můj blog anonymní, nebyla tam
jediná fotka, kde by mě někdo mohl poznat. Tehdy jsem ani neměla přesně určené, o čem
budu psát, byl to spíš takový můj internetový zápisník myšlenek. Moody time je v překladu
něco jako náladový čas a ten název měl prostě pojmout cokoliv, co se na blog rozhodnu
přidávat. No a časem mi přirostl k srdci. ♥️




Chtěla bys tvořit i na nějaké jiné platformě, než jenom blogu? Pokud ano, na jaké?

 Kromě blogu je možné mě sledovat ještě na instagramu @lucie.kre, kam dávám fotky, které
se třeba na blogu neobjevily. Určitě tam chci začít být mnohem víc aktivní, protože fotek
mám zásobu, jen jsem teď nestíhala nic moc sdílet. Plánuju také založení ještě jednoho čistě
fotografického účtu, více profesionálního. Zatím ale nemám v plánu přesouvat se nikam dál.

Jak se ti líbí tento koncept rozhovoru s blogery?

 Myslím, že to je skvělý nápad a jsem moc ráda, že mohu být součástí. Vzájemná podpora a
propojení blogerů je podle mě hodně důležité. Člověk se pak cítí mnohem více součástí
nějaké komunity, kam si může jít pro radu nebo pro inspiraci, namísto toho, aby jen osaměle
ťukal doma do klávesnice. Těším se na to, s kterými blogery budeš tvořit další rozhovory. ♥️

Já bych chtěla poděkovat tobě, že jsou souhlasila a účastnila se. 

Doufám, že jste se v rozhovoru dozvěděli něco zajímavého! ♥️ Mějte se krásně, užívejte krásného podzima! 💛

 Xoxo Clara

You May Also Like

0 komentářů

Mé díky patří za každičký komentář tady. Jsem vám vděčná, že se vám článek líbil a teď ho tu odměníte komentářem...