ROZHOVOR ZTRACENA V PRAZE
 |
dneska opět pozdě, jelikož mi vybouchl rozhovor
na tento měsíc a musela jsem dva rozhovory tím pádem přesunout, absolutně jsem
nestíhala, ale snad mi to odpustíte a i tak si užijete článek.
Proč jsi s
blogem začala? Klasická otázka, která nemoha chybět!
Proč jsem s blogem začala? No asi mě bavilo
psaní. Nejsem si úplně jistá, protože mám trochu problémy s pamětí, haha .
Můj první blog jsem založila, když jsem byla na základce a chtěla se kreativně
vybít. Dokonce ještě funguje, ale je to spíš vtipná vzpomínka než cokoliv
jiného. Aktuální blog jsem založila v roce 2012. Přidávala jsem tam různé
články ohledně módy, nehtů, kosmetiky a tak. Pak jsem psala o cvičení a
receptech, protože jsem měla období každodenního šílenýho cvičení. Docela se to
setkalo s úspěchem, spousta holek moje články četla a komentovala. Pak
jsem psaní utnula. Pár článků jsem napsala v roce 2016-2017, ale nic moc.
A poslední aktuální fáze trvá od minulého června. Já nepsala z důvodu, že jsem
se trápila s nízkou návštěvností. Pak jsem si říkala, že je mi to fuk a že
budu přidávat to, co chci – šminky, knihy, úvahy, cvičení, filmy, seriály, tipy
a triky… Předtím jsem myslela, že úvahy na blog nepatří, ale protože je miluju,
tak jsem se překonala😁
Máš nějaké vzory?
Pokud ano, koho?
Hele, spíš ne. Můj vzor je moje máma, protože i přes
všechny 💩 je
naprosto úžasná, obětavá a fakt chytrá. Inspiruje mě být v budoucnu dobrou
mámou. Já jsem si vzorem spíš sama sobě, nerada se porovnávám. Dělala jsem to
jako mladší a hrozně se mi to znechutilo, protože mi to nic nedalo. I když
kecám… můj vzor je Otto Bohuš a Pavel Šenkapoun. Oba dělají copywriting jako
já, ale jsou tak dobří, že to ani není možný😁. Otto si vydělává těžký prachy a Pavel na mě zase
působí vyrovnaně, mile a nad věcí. Spíš mám tedy profesní vzory.
Proč právě blog s
názvem Ztracena v Praze?
Ono
to jen zrcadlí pravdu. Jak k tomu došlo? Byla jsem s kamarádem venku
a říkala mu, že i když jsem Pražák jak poleno, nejsem schopná se v Praze
zorientovat. A on řekl, že jsem Ztracena v Praze. Hned se mi to zalíbilo a
já svůj blog přejmenovala. Takhle se blog totiž nejmenoval. Což je asi pro
některé novinka.
Tady jsme se zasmála, protože je to podle mě fakt originální
způsob, jak pojmenovat blog. 😀
Co máš na sobě
nejradši?
Na
sobě mám nejradši upřímnost, empatii, vřelost a schopnost se pro něco zapálit.
Obecně se mám ráda, takže se ráda chválím😁.
Ale byla to složitá cesta...
Jak často cestuješ do
zahraničí a jaká je tvoje nejoblíbenější země?
Jéje, tohle
není otázka vůbec pro mě. Já totiž moc necestuju. Ráda si šetřím, takže
cestování zatím lehce zanedbávám. Ale mám v plánu pracovat externě
v nějaké jiné zemi, tak si to vynahradím. Moje nejoblíbenější země
z těch, co jsem navštívila, je Španělsko. Tam se mi moc líbilo. A ačkoliv
jsem tam nikdy nebyla, tak mám ráda Vietnam a Dánsko. Nejoblíbenější město je
Praha❤.
Co je tvůj největší sen?
Dělat to, co
mě baví. A musím říct, že teď se mi to plní, takže jsem šťastná jako blecha.
Bojím se, že se mi ten sen jednou rozplyne a já se probudím. Ale zatím, ťuk
ťuk, je vše ok. A abych byla přesnější, tak mě baví digitální marketing. Teď
dělám copywriting a chystám se na sociální sítě a SEO.
Co
bys poradila začínajícím blogerům?
Dávat si pozor na slovosled, gramatické a pravopisné chyby. To je
to nejhorší, co na blozích vídám. Chyby. Protože mě psaní baví a sama svoje
chyby musím „vidět“, tak si jich všímám i jinde. Což je někdy otravný😁. Než článek
vydáte, tak si ho 2x přečtěte. V klidu a třeba až za několik hodin. Nebo
ho dejte přečíst kamarádce, mamce, příteli… Dále neformátovat článek na střed,
je to příšerný zvyk a spousta čtenářů odejde, protože to pro lidské oko není
přirozené. Pak zvýrazňovat slova/věty, tvořit odstavce a nepoužívat složitá
souvětí. Já mám například problém se slovosledem, což je trochu peklo, hrozně
těžko se toho zbavuje. Co se týká témat, tak to prostě chce zkoušet. Můžete
psát o jednom tématu nebo o x, to je už záleží na Vás🙂.
Kdybys mohla, co bys světě změnila?
To je hodně
těžká otázka… Já bych u lidí asi zmírnila aroganci a zvýšila jejich
ohleduplnost. Já jsem obvykle hodně ohleduplná a snažím se, co nejméně
překážet, ale lidi to ani neocení, ani nechápou. Myslím, že kdyby lidi byli víc
v klidu, tak by se žilo lépe. Pak by se mohli zaměřit na problémy, které
Zemi trápí.
Proč jsi začala s Youtubem?
Nooo, já jsem
začala a poměrně rychle skončila. Ale začala jsem kvůli tomu, že se ráda dělím
o tipy a triky. Baví mě šminky, filmy, knihy a baví mě to předávat dál. Takže
jsem se chtěla víc přiblížit lidem a rozšířit okruh lidí, kterým bych mohla
poradit, pomoci nebo je inspirovat.
Jak se ti líbí tento koncept
rozhovorů s blogery?
Je to paráda,
fakt mě to baví. Myslím, že tohle propojování je naprosto boží a palec nahoru
za to, že jsi s tím začala.
Za to teda upřímně strašně moc děkuji! A jsem ráda, že to čtete a
baví vás to. A taky se mi vás hodně přihlásilo a já doufám, že se mi jednou
podaří vás všechny do tohoto rozhovoru dostat a poznat vás! Děkuju všem!
Pardon, jestli jsou dnes v tomto článku chyby, píši ho v takové
ošemetné situaci, kdy se všechno s prominutím totálně pokazilo a můžu za to tak
trošku já... Ach jo, že nemůžu držet jazyk za zuby. Proto všechny chyby opravím
v následujících dnech, až na tu bude trochu víc času, a hlavně myšlenek a
nervů. Děkuju za pochopení! ❤
Xoxo Clara
0 komentářů
Mé díky patří za každičký komentář tady. Jsem vám vděčná, že se vám článek líbil a teď ho tu odměníte komentářem...