Lifestyle PODCAST Travel PHOTO Rozhovory Seriály Blog Fitness Beauty Books

Pages

  • ŠTÍTKY

Clara's memories



 
Krásný den všem, 

 UPOZORŇUJI, ŽE V PRVNÍCH DVOU ODSTAVCÍCH MLUVÍM O ZMĚNĚ VE VYDÁVÁNÍ ČLÁNKŮ. POKUD CHCETE ROVNOU PŘESKOČIT NA SERIÁLY, SJEĎTE TROCHU NÍŽE 😂 (kdyby s tím měl zase někdo problém ❤😉😁)

 než začneme se článkem, ráda bych vás i zde informovala o novém stylu vydávání článků. Pokud mě sledujete, jistě jste zaznamenali, že v poslední době nestíhám dodržovat můj původní plán, což byl článek každý týden s tím, že první týden v měsíci byl rozhovor a poslední shrnutí měsíce. V minulých měsících se ale objevil jistý problém. Vlastně dva. Prvním problémem byla škola, které najednou začalo být víc, přibyly nám praxe, které se někomu můžou zdát jako takový odpočinkový čas, tedy dopoledne s dětmi a hračkami ve školce a odpoledne klídek na zahradě. Jenomže ono to tak úplně není. V mateřské škole výuka neprobíhá hraním si s dětmi, ale opravdovým, samozřejmě upraveným, systematickým učením, kdy reálně velkou část dne strávíme "studiem", i když dětským přístupem. A na takovou činnost je nutné se důkladně připravit. Proto jsem svoje odpoledne, u mě tedy spíš večer, strávila psaním a vymýšlením, "bohužel" ne článků. Každý den jsem popsala cca 7 A4 stran přípravy na nový den + další 2 jsem věnovala deníku z toho dne. Tento problém se ale netýkal samozřejmě jen praxe, i ve škole jsme toho měli, a vlatně pořád máme, značně více, a já tak kolikrát po večerech dělala úkoly, učila se na zkoušení, no, vždyť to znáte. Kvůli tomu jsem nestíhala sepisovat moje nápady, a že jich tedy i přes tu situaci bylo hodně. 

 Druhým důvodem, a to se týká konkrétně rozhovorů, které také značný pátek nevyšly, je to, že jsem si o jeden rozhovor řekla pozdě, protože jsem si stále nebyla jistá, zda mi na to kývnou. Sice tedy kývly, ale bohužel na odpovědi na otázky stále dokola zapomínají, což mě velmi mrzí, protože s touto firmou spolupracuji už poměrně dlouho na různých produktech. Budu se jim muset opět připomenout. Každopádně, původně jsem si myslela, že rozhovor vyjde v lednu. No, ehm, ehm. Je duben a vy to vidíte sami. NIC. Bohužel jsem tak blbá, promiňte mi za to slovíčko, že jsem si mezitím nezažádala o jiný rozhovor, který by díru vyplnil. Další a poslední důvod je, že mi poněkud dochází inspirace na lidi, se kterými bych ten rozhovor udělala, takže pokud o někom víte, budu ráda, když mi to napíšete do komentářů.

 Takže jsem se rozhodla, že místo každý týden budou články vycházet jednou za 14 dní bu´d v pátek, nebo v sobotu, to se ještě uvidí podle toho, co budu více časově stíhat. 

ZDE ZAČÍNÁ ČÁST SE SERIÁLY

 Teď už bych se ale přesunula k tématu dnešního článku, a tím jsou, jak jsem slíbila a jak jste již poznali z názvu, opět seriály. Jistě víte, že seriály jsou mojí nedílnou součástí a já už teď mám v zásobě seriálů na minimálně další dva články. Dnes si povíme o čtyřech. 

 Mám tady ty seriály vypsané od posledního článku, abych ani na jeden nezapomněla, a tak začnu přesně v tom pořadí, co  jsou. Jako první bych tu chtěla vyzdvihnout seriál, který je jak za mě, tak za všechny statistiky a recenze co existují, jeden z nejlepších seriálů VŠECH DOB. Ano, čtete správně. Opravdu bych tento seriál, ještě spolu s Přáteli posadila na ten pomyslný nejvyšší bod všech příček! Jeho jméno je THE GOOD PLACE, a rovnou vám mohu říct, že si v podstatě ani nemusíte číst nějaký obsah, prostě rovnou jděte, a pusťte si ho. Každopádně, pokud si o něj opravdu chcete něco nejdříve zjistit, dobře, jdu na to. 

  Tento seriál je speciální tím, že se odehrává v posmrtném životě. Jako první narazíme na Eleanor, kterou Michael, hlava tohoto "sousedství" (pochopíte v seriálu, to opravdu neumím vysvětlit), přivítá v the good place. Po smrti se totiž nenachází peklo a nebe, ale takzvané the bad place a the good place. Micheal jí provede po sousedství a ukáže jí nový dům, který má být přesně podle jejích zájmů a vzpomínky na život, ve kterém zachraňovala třeba děti v Asii, atd... Také nás seznámí s tím, že každý člověk v posmrtném životě má tu svoji soulmate (spřízněnou duši). Díky tomu Eleanor pozná Chidiho. Všechno vypadá skvěle, až na jeden malý háček, Eleanor totiž vůbec není tím, za koho jí mají. Sice má stejné jméno, ale její vzpomínky patří jiné ženě... Zkrátka a dobře, je na špatném místě. V ději se objevují ještě další dvě hlavní postavy, Tahani a Jason.

 Poslední věci, co bych chtěla o tomto seriálu doplnit je, že konec tohoto seriálu byl prohlášen za ten nejlepší a nejpromyšlenější konec seriálu (nevím, jestli všech dob, nebo jenom desetiletí, každopádně to opravdu stojí za to.) Tentokrát se Američani fakt vyznamenali, takto dobrý konec jsem ještě neviděla.   






 Další seriál, který má na rozdíl od předchozího jenom jednu sérii, a neodehrává se po smrti, je FOUR WEDDINGS AND A FUNERAL. Tento seriál byl natočen podle filmové předlohy. Já jsem tedy film neviděla, ale seriál to byl naprosto boží. Jediné mínus, co bych u některých z vás možná viděla je to, že k němu nejsou titulky, každopádně si myslím, že by tomu mohl rozumět i někdo, kdo angličtinu zase tak moc neovládá.

 Děj začíná na narozeninové oslavě. Tam se v podstatě seznámíme se všemi postavami. Pak přeskočíme o rok déle, kdy se dívka, která tehdy měla narozeniny vdává. A jak to tak v seriálech, a někdy i opravdovém životě bývá, ne všichni si rozumí tak jak by měli. A to nejenom ve špatném smyslu, že? 😉 Celou tuto šlamastiku začne samotný ženich a od té doby to naproste všem změní život ❤

 U této série jsem se neskutečně nasmála, zamilovala a i pobrečela. Takže, kdo má rád takové typické romantické "kusy", jděte to toho, nebudete litovat. 




  Další seriál, který si myslí, že hodně z vás již zná, ale stejně ho sem musím dát, je YOU. Abych se přiznala, tento seriál ještě nemám dokoukaný, protože má tak těžký dopad na psychiku, že jsem si jak u první série, tak i u druhé musela dát pauzu a trochu to vstřebat. Abych vám ale trochu přiblížila, o čem je. Hlavní postavou je Joe, který pracuje v knihkupectví. Jednoho dne tam potká dívku, která se mu okamžitě zalíbí. Jenomže Joe má jistý problém v tom, že jakmile se mu někdo začne líbit, změní se v naprostého stalkera. A pro svoji "lásku", je ochoten i zabíjet, a to nejen jednou... Víc bych to asi nerozebírala. Pokud vás baví takovéto, trochu (dost) psycho, napínavé, a pro někoho možná i romantické seriály, jděte do toho!





 Čtvrtý a zároveň poslední seriál pro dnešek, je IN THE DARK. Upřímně si myslím, že tento seriál je hodně podceňovaný a moc lidí ho ještě nezná, proto bych byla ráda, kdyby třeba díky tomuto článku získal nové fanoušky. Každopádně, na světě je jedna řada a dnes vychází nová! JEEEJ! 

 Abych vám ale trochu popsala základní dějovou linku. Hlavní hrdinka Murphy. U této postavy se mi líbí, že na rozdíl od jiných seriálů, trpí hlavní hrdinka jistým handicapem.  Je totiž slepá.  S Murphy je pro všechny lidi těžké vycházet, protože má dost ironickou povahu, a nikdy si neodpustí žádnou jízlivou poznámku. I přes to má ale pár věrných přátel. Jedním z nich je mladý kluk Tyson. S Murphy se setkávají každý večer a povídají si. Jednoho dne ale Murphy najde Tysona mrtvého. Když ale přijede policie, žádné tělo nenajde, a tak se Murphy musí dát do vyšetřování sama. 





 Musím říct, že tento seriál mě opravdu zaujal, a i když jsem to po prvním dílu chtěla nejdříve vzdát, pak jsem si seriál strašně oblíbila a těšila jsem se na každičkou část. Kromě toho to má výborné ukončení a už jsem zvědavá, o se bude dít v druhé řadě, protože trailer vypadá velmi zajímavě. Kromě toho bych tady ještě chtěla zmínit moji vzdálenou sestřenku a hlavně kamarádku, která dělá k tomuto seriálu titulky. Takže pokud se na tento seriál díváte a máte chvilku, pošlete na stránce s titulky prosím poděkování, nebo hezký vzkaz. A dělejte to takhle u každého seriálu. Nás to nic nestojí a autory to potěší 💛   

 To by pro dnešek bylo vše. Doufám, že jste si třeba odnesly nějaké nové tipy na seriály a budu se na vás těšit za 14 dní! (S podcastem asi dříve, na to těch 14 dní neplatí!)

 Ještě bych se chtěla zeptat těch, co píší blog na bloggeru (pokud tady máme nějaké blogery?), jak vám vyhovuje nová verze? Mě v jak čem, ale někdy mě ty zmatky co dělá dokážou neskutečně vytočit!

 Xoxo Clara
 




 


Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů


 Krásný dobrý den všem,

 Jelikož mám ráda kvízy a různé odpovídání na otázky, rozhodla jsem se, že si zkrátím dlouhou chvíli a na pár takových zajímavých otázek z internetu si odpovím. Doufám, že se o mě třeba díky tomu něco nového dozvíte, nebo si čistě jen řeknete, jak byste odpověděli vy! ❤ 

                                 

Xoxo Clara
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
  Krásný dobrý den,

  už delší dobu tento článek plánuji, ale vždy ho rozepíši a nějak opadne inspirace, a tak ho odkládám a odkládám. Ale jelikož se právě teď nacházíme v karanténě a zbývá nám tím tak hodně času na cvičení, rozhodla jsem se, že bych se k tomu tedy konečně mohla dokopat a napsat to.

 Už párkrát jsem něco o cvičení psala, mám takový dojem, že poslední článek o cvičení bylo něco s během. Dnes bych se ale chtěla věnovat spíš něž běhu, tak mojí celkové cestě ke cvičení a jak jsem na tom teď. Jendou jsem podobný článek psala, ale řekla jsem si, že by to chtělo nějaký update, a tak jsem tady.

 Doma jsem začala cvičit zhruba 5 let zpátky, kdy jsem začala cítit, že mi pohyb od té doby, co jsem skončila s aerobicem celkem chybí. Pamatuji si, jak jsem si v pokoji pustila svoje první video z youtube, mělo to asi 15 minut, a úplně jsem u toho umírala. Na moji obranu to ale bylo video od Pamely, jestli ji znáte, a ta dává vždy dost zabrat. Každopádně, doma jsem si takto postupně cvičila, a samozřejmě prodlužovala cvičící intervaly, asi rok. Pak mě to nějak pustilo a asi 3 měsíce, jsem to úplně vypustila.

 Jelikož jsem ale byla navyklá na nějaký řád, a také jsem byla ve věku, kdy holky prostě chtějí hubnout ten miniaturní "tučík" na břichu, tak jsem se do toho postila znovu. A upřímně jsem ráda, že jsem to udělala. Od té doby už jsem cvičit nepřestala. Samozřejmě by se tam našla nějaká pauza, kdy jsem třeba byla nemocná, ale jinak jsem se pravidelně několikrát v týdnu oblékla a pustila si cvičební video. Pak jsem k tomu postupně zažala přidávat i běh, ale musím říct, že ten mě začal tenhle školní rok zase opouštět. Měla jsem toho hodně ve škole, začínala být po večer tma, a já už neměla sílu vyběhnout. Upřímně mě to hodně mrzí, takže až skončí tohle virové šílenství a všechno se začne navracet do správných kolejí, zase se k tomu chci postupně vracet.



 Když se podívám na moji situaci teď, a to myslím cvičení v domácím prostředí a nezahrnuji do toho moji zkušenost s fitkem, na které mimochodem v dohledné době chystám samostatný článek, musím přiznat, že se to cvičení trochu změnilo. Nejen prostorem, ale taky cviky a délkou. Co se týče toho prostoru, udělala jsem si ve staré části domu v jednom pokoji takovou soukromou posilovnu, jelikož jsem si, cca před půl rokem, měnila vzhled pokoje a svoji postel jsem vyměnila za "letiště". Díky tomu jsem se tam se cvičením už nevešla, a musela tedy hledat prostor, kde cvičení budu moct provozovat. Pokud mluvím o cvicích, dřív jsem hodně cvičila podle videí. Především od mých milovaných Fitfab, ale také od pár zahraničních "cvičitelů". Jelikož jsem se ale přesunula z pokoje do staré části baráku, nedosáhne mi tam signál wifi, a bohužel si nemohu pořádně pustit ani videa stažená, protože můj starý notebook už toho moc bez nabíječky nevydrží. 

 Cvičím tedy hlavně podle paměti a logického myšlení. Kromě toho mám také jako pomůcku knihu od Andy Pavelcové, kde jsou všechny cviky z videí Fitfab... Občas, když se mi nechce chodit do posilovny, vyvezu z komory aspoň rotoped a jedu aspoň 20 minut večer u Ulice 🤣 Když už ale jsem v "posilovně", snažím se používat vše, co tam mám. A to tedy jak orbitrek na zahřátí, pak step, který vlastník od dob aerobicu, a nakonec především činky (3 kg), jelikož se snažím trochu posílit moje slabé ruce. 



 Když to tak shrnu, moje cesta skrz cvičení prošla různými změnami a výzvami, ale kdykoliv jsem se cvičením přestala, vždy jsem si k němu našla cestu zpět. A vím moc dobře proč. Protože cvičení dělá velkou část mě, je mojí součástí. Cvičení je můj kamarád. Když mám špatnou náladu, pomůže mi, když mám dobrou náladu, ještě mi jí vylepší, když se potřebuji zabavit, už na mě mává z dálky. Jsem ráda, že jsem to v žádné situaci nevzdala a vždy se k němu vrátila, a doufám, že vy po tomhle článku třeba vyběhnete ven (s rouškou samozřejmě) nebo si pustíte video na youtube a začnete. Pamatujte si totiž tohle. Není důležité, v jakém věku začneme, nebo jestli si budeme dávat krátké pauzy, důležité je, se snažit s tím něco dělat a NEVZDÁVAT SE! 

 Xoxo Clara

 

   
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů


 Korona virus je právě teď tím nejběžnějším tématem, které slyšíme v televizi. Chtěla jsem na toto téma věnovat nějaký svůj podcast, ale zároveň ho trochu odlišit. A co jiného vybrat, než samostudium, a jak se v něm zlepšovat, když je to teď věc, kterou skoro všichni prožíváme? Tak snad si z toho něco odnesete 😊


                                 

Xoxo Clara
Share
Tweet
Pin
Share
2 komentářů

 Ani nevím, jestli mám tento článek začínat mým obvyklým způsobem, a to Krásný den všem, protože bych tu dnes ráda rozebrala nějaké věci ohledně koronaviru. Původně jsem o tomto tématu chtěla mluvit v podcastu, ale čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím víc se mi do toho nechtělo. Ale jako článek na blog mi to připadalo ideální.

 Nemám ani tušení, kde bych měla začít. Z jakého konce to chytnout. V podcastu jsem měla za úmysl mluvit o tom, jak rychle se koronavirus šířil, to mi ale na blog přijde zaprvé blbé vůči psaní, a také to asi není úplně to, o co bych stála, kdybych byla čtenář. O tom, jak se zabavit doma zase mluví spousta jiných lidí. Napadlo mě tedy prostě psát. Popsat tuhletu situaci, ve které se právě nacházíme.

 Pokud toto čtete v době, kdy byl článek vydaný, tak se právě nacházíme v karanténě. Všichni. Nejenom Česká republika, ale celý svět. Dobře, dobře, někdo na to zase moc nehledí, nemají tak silnou ochranu, každopádně tato situace zasahuje celý svět. Všichni jsou tím nějakým způsobem omezení. Což mi přijde naprosto děsivý. To, že nějaká nemoc omezuje celý svět. Všechny národnosti, bez jakéhokoliv rozdílu.

 V takovéto situaci jsme se neocitli již hodně dlouho. Když se ohlédneme zpátky a nepočítáme války, máme tady španělskou chřipku, která zahubila miliony lidí. Jenomže ta byla před nějakými sto lety. Od těch dob se toho hodně změnilo. Změnilo se vybavení, změnily se vědomosti... Ale změnili se také lidi. Už tady nejsou, s největší pravděpodobností, ti lidi, co tuto chřipku zažili. Toto je pro nás naprosto nová situace. A neřekla bych, že o ní zrovna někdo stál.

 Upřímně, děsím se toho, co s námi tento virus ještě provede. Nemyslím teď v rámci humanity, která se mimochodem od příchodu korony výrazně změnila, mluvím spíše o tom, kolik lidí bude muset ještě zemřít, aby tahle noční můra skončila.

 Nevím, jestli tyhle opatření pro některé z vás přináší něco užitečného. Možná tak to, že máte více času na sebe, já mám ale za to, že tuto karanténu nám byl čert dlužen. Upřímně v ní nevidím nic pozitivního. Ti, co chodí do školy teď mají navaleno spoustu učení domů. A co si budeme, myslím, že většina z nich teď právě netouží po ničem jiném, než jít zase zpátky do školy, kde si odsedí potřebně hodiny, doma si udělá maximálně tak domácí úkol, naučí se na test a má klid. Mě osobně se naprosto přehodily všechny praxe, nemám vůbec tušení, jak tohle všechno zvládneme. A bude to ještě horší.

 Ale abych se pokusila na této situaci najít i něco pozitivního, musím se obrátit právě na ten humanizmus. Tu lidskost, která se v nás všech objevuje. Moc se mi líbí, jak se lidé ujmuli vyrábění roušek, vybírání peněz na pomoc do nemocnic lékařům... Také je čas, kdy KONEČNĚ LIDÉ ZAČALI NOSIT ROUŠKY A NEKROUTILI NAD TÍM OČIMA. Tak uvidíme, třeba nám tato mimořádná situace přeci jenom přinese něco dobrého.

 Držte se, snad s všechno brzy otočí k lepšímu a za pár měsíců už na to budeme jenom vzpomínat!!!

 A já jen doufám, že tento článek nebyl až tak úplný mess zmatek, a třeba se vám i trochu líbil. 💛

 Xoxo Clara

   
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů


 Krásný den vám všem,

   dnes jsem se konečně dostala k tomu, abych nafotila nějaké fotky k tomuto článku, a tak jsem se rozhodla, že napíši rovnou i text, abych nemusela již déle prodlužovat můj deadline, který mám hlavě od doby, co jsem si do diáře napsala, že vydám tento článek.

 Tím se rovnou dostáváme k tématu, co bych tu dneska chtěla rozebrat, a to jest plánování. Myslím, že tohle je vždy nejvíce probírané na začátku roku, kdy si všichni dají předsevzetí, že tento rok již konečně začnou plánovat, koupí se sebekrásnější diáře, a polovina z nich je pak stejně o týden, možná měsíc později zahodí s tím, že to nemá cenu. Pak jsou tady ti, co si vše zapisují do poznámek na mobilu. A nakonec úplný extrém, který si nezapisuje nikdy nic.

 Já osobně jsem ten typ, co si zapisuje, nebo se aspoň snaží, úplně všechno. Používám na to hned několik způsobů. Takže bych to tady asi zbytečně neokecávala a vrhla se rovnou na to.


 Začnu s papírovým diářem. Diář tohoto typu používám pravidelně již několik let a je to pro mě rozhodně ten nejlepší a nejosobnější přístup k plánování. Baví mě si ten diář udělat hezký, i když tedy často nemám čas na nějaké extra vykreslování. Spíše si to doplním hezkou samolepkou a jednotlivé aktivity zabarvím do barev.


 Než jsem ale začala pravidelně tento diář používat a OPRAVDU si do něj zapisovat, uběhla dlouhá cesta. Už jako malá jsem dostávala různé diářky, ale většinou jsem si tam zapsala tak dvě věci a tím to končilo. Čím jsem byla starší a učivo ve škole přibývalo, tím víc jsem se snažila tuto metodu využívat, ale upřímně mi to opravdu moc nešlo. Poprvé jsem začala diář důkladně používat až na střední, kdy mi nic jiného nezbývalo a hlavně jsem i mentálně dospěla k tomu, že mě to vlastně baví.


 Používám již několik let diáře od A cup of style. Přijdou mi nejlepší, protože mají pevné desky a hlavně dostatečně veliké. Jejich první diář měly jenom v jedné velikosti, ale pak začali dělat velikosti dvě. Já osobně tedy používám ten větší, jelikož se mi za prvé líbí ty texty, a za druhé toho mám tolik na plánování, že by mi ten malý rozhodně nestačil. Pro někoho, kdo s plánováním začíná, bych ale doporučila spíše ten malý, bude vám bohatě stačit.

 Jinak, z těch kalendářů, které v diáři mají používám primárně ty, které vidíte na fotce, ale občas použiji i ten první pro úplně celý rok. Také hodně používám habit tracker, hlavně na fitness a učení.  😉  


 Další věc, co používám k plánování, je Google kalendář, a to jak na mobilu, tak na počítači. Dá se totiž úplně jednoduše synchronizovat. Líbí se mi na tom hned několik věcí. Za prvé je to užitečné, když po ruce zrovna nemáte papírový diář a potřebujete něco rychle zapsat. U jednotlivých událostí, používá hlavně u doktorů, si můžete nastavit upozornění, takže nezapomenete, že byste měli někde být. Také se mi tam líbí, že si v tom vašem kalendáři můžete udělat menší "podkalendáře", takže věci kolem školy mají jinou barvu, než vaše osobní věci a právě ti doktoři.


 Další poměrně užitečná věc je, že si můžete vytvořit právě ten jeden "podkalendář", který spojíte například s nějakou kamarádkou, rodinou, a tím pádem tam máte možnost naplánovat společné akce, které vidíte obě/všichni. Tyto funkce má myslím i apple kalendář, takže pokud nemáte android a nevlastníte google účet, můžete to samé v podobné formě praktikovat právě tam.

Tady jsem schválně úpně nezaostřila, protože přeci jenom tam mám osobní věci, každopádně jsem chtěla ukázat, jak to mám zhruba rozdělené těmi barvami 
 Co se týče nějakého normálního stojacího kalendáře na stole, já mám spíše takový okrasný vytvořený od mojí sestry, ale jako rodina máme jeden v jídelně a tam zapisujeme akce nás všech, abychom věděli, kdy kdo co má. To je určitě hodně užitečná věc, a pokud to ještě neděláte, mohu jenom doporučit.

 A jaké plánovací metody používáte vy? Nebo máte nějaký papírový diář, který je něčím specifický a stojí podle vás za zkoušku? Můžete mi napsat do komentářů, budu ráda za jakýkoliv tip!

 Xoxo Clara   
Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů
 

Krásný den všem,

V dnešním podcastu jsem se trochu rozpovídala o dvou (třech) mých oblíbených seriálech, který nesou skvělou myšlenku a každý by je podle mě měl vidět. Předem se omlouvám za to, že se tam párkrát ozve divný zvuk, strašně mi skřípala židle a bohužel je to tam asi třikrát slyšet (nejde to smazat, protože přes to mluvím).... Doufám, že si to užijete a třeba se na ty seriály i podíváte! ❤ 




Xoxo Clara
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
Newer Posts
Older Posts

Me

Me

About me

Jsem dívka, kterou odjakživa bavilo psaní. Toto je můj blog, na kterém neustále dřu, a myslím, že je to rok od roku stále jenom lepší. Ještě se pamatuji na svoje začátky. Měla jsem blog na Wordpress o knížkách, ale nikdo ho tehdy nečetl. Měla jsem tam asi 3 příspěvky, ale nějak to nebylo ono. Pak jsem se rozhodla psát blog o životním stylu a založila si profil na bloggeru. A tam jsem také již zůstala. Bloguji od roku 2017 (na tomto blogu). Studuji na střední škole obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. A mým největším snem je žít v Londýně a živit se jako dětská psycholožka!

Xoxo Clara

Follow Us

  • facebook
  • twitter
  • youtube
  • Instagram

KONTAKT

Pokud mě budete chtít kontaktovat ohledně spolupráce, použijte prosím tento email.

claras.memory@gmail.com

Pokud mě budete chtít kontaktovat jen tak, použijte prosím kontaktní formulář, který je uveden níže. ❤😊

INSTAGRAM

MŮJ PODCAST

MŮJ PODCAST

Kontaktní formulář

Jméno

E-mail *

Vzkaz *

Facebook

Používá technologii služby Blogger.

POPULAR POST

  • MY FITNESS PROGRAM | RADY A MOJE ZKUŠENOSTI
    Ahoj všichni, dneska jsem si pro vás připravila článek o cvičení. Jelikož sama ráda cvičím, čtu různé články a tak, rozhodla jsem se, že ...
  • 15 Birthday
     Jako všichni lidi, které kdy žili, i já jsem oslavila patnácté narozeniny. Ptáte se, jaký to byl pocit? Řeknu vám to tak... Ani vám t...
  • POPULACE KNIH OD CELEBRIT | MŮJ NÁZOR
    Ahoj všichni, pokud jste, tak jako já, doslova závislí na vašich idolech, slovo závislí věřte přeci jenom s rezervou, určitě víte o ...

Created with by ThemeXpose