dnešní zpoždění už snad nebudu ani komentovat... Každopádně, jsem tu s mým pravidelným článkem, tentokrát o tom, co se přihodilo v září. Musím říct, že to byl takový docela průlomový měsíc.
Začalo to samozřejmě nástupem do třeťáku na střední. Přijde mi to až neuvěřitelné. Ten čas hrozně moc letí. Ani se nenaděju a budu dělat maturu.
Hned na začátku měsíce jsem byla i s jednou kámoškou a spolužačkou zároveň na dětské akci na zámku Hrubý Rohozec, kde jsem byla už po několikáté. Tentokrát jsem měla na starosti roli princezny a opět si to moc užila. Ty děti jsou sladký!
Dalším takovým, řekla bych i poměrně průlomovým bodem, byla koupě letenky do Amstru, kam poletím za mojí kámoškou z jazykového pobytu. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem si úplně sama koupila letenku ♥️ za svoje vydělané peníze.
Už se neskutečně těším!
A pak ta nejzásadnější věc... PODCAST. Ano, pokud sledujete můj instagram, nebo jste četli můj poslední článek, tak víte, že jsem se rozhodla vydávat svůj vlastní podcast. Právě teď jsou dostupné dva díly. Můžete si je poslechnout na Spotify, Anchoru, SoundCloudu, mém blogu, kam patří tomto článku přidám se druhý díl a na Breakeru ♥️
Kromě toho všeho jsme měli rodinnou oslavu, která se rozjela do pozdních nočních hodin 😂, hodiny strávené u učení na testy a zkoušení, pár dílů seriálů a dočtenou knížku Bez dcerky neodejdu.
To by bylo za můj měsíc září asi tak vše, ještě jednou se chci omluvit za skoro týdenní zpoždění, a také vám popřát krásný zbytek týdne. Já jdu od příštího týden na 3 týdny na praxi, nejsem si tedy jistá, jak budu zvládat pravidelně přidávat na blogy protože si musím dělat několikastránkové přípravy na každý den a také deníky, ale doufám, že si na blog čas udělám. ♥️😄
vím, že ještě není pátek, ale tento příspěvek jsem sem chtěla dát už teď. Každopádně, není to jen tak ledajaký příspěvek. Jedná se totiž o můj vlastní podcast!!!
Určitě se o tom někdy rozpovídám mnohem víc, každopádně, sem dávám první epizodu, kde to tak nějak celé uvedu a rovnou řeknu moje oblíbence! Užívejte 💛
Zatím jsem vždy tak každý půl rok dělala článek na tipy na seriály. Proto ho ani teď nemůžu vynechat. Mám tu pro vás dnes 3 seriály, které bych vám ráda představila. Abych byla upřímná, mám jich v záloze více, ale chci si nějaké nechat zase do dalšího dílu! 😀
Nebudu to asi nějak zbytečně zdržovat, můžeme jít rovnou na to.
1. HOW TO GET AWAY WITH A MURDER (VRAŽEDNÁ PRÁVA)
Pokud mě znáte, víte že docela koukám na seriály, kde je hodně vražd, a řeší se tam zločiny. Ani tento nebude vyjímkou. Je to skvělý seriál, který má neuvěřtelně rychlý spád a úžasnou kvalitu, je tu ale jedna věc, kterou tomuto seriálu musím vytknout. Český dabing. To je něco příšerného. Doporučuji na něj tedy koukat s titulky, nebo pouze v angličtině. Každpopádně, u každého seriálu je důležitý děj, takže jdeme na něj.
Jde tam v podstatě o to, že si právnička a učitelka na vysoké právnické škole, vybere ze svých studentů pět lidí na takovou stáž, a řeší s nimi její případy. To byl ale vcelku nudný děj, co? Proto vás asi nepřekvapí, když se do toho zamotá pár vražd, do kterých budou naši stážisté tak trochu zapleteni. A přesně to změní všem životy.
Tento seriál je naprostá pecka. Mám ho zkouknutý už docela dlouho a teď čekám na 6. sérii, závěrečnou sérii, která vyjde již velmi brzy!
2. GLEE
Na tento seriál jsem začala koukat, protože jsem potřebovala nějakou oddychovku od všech těch vraž a dramat. To jsem ale nevěděla, že mě ten seriál tak chytí, nepustí až do svého konce a stane se tak jedním z mých nejoblíbenějších serálů.
Nemá tady smysl ani moc rozepisovat děj, jelikož to začíná poněkud kýčovitě, pak se to ale změní v naprosto luxusní serál. Každopádně jde vlastně o moderní hudební sbory, předevšm tedy ten "náš", na středních školách.
Nejde ovšem jen tak o obyčejný sbor. Jsou to sbory, které se účastní mezinárodních soutěží, se vším všudy. Kromě zboru se tento serál ale točí hlavně kolem našich hlavních hrdinů, které jsem si naprosto zamilovala. Pro ty, kteří jste tento serirál neviděli, vám to nic neřekne, každopádně jsem si totálně zamilovala Kurta, je mojí nejoblíbenější postavou, a štve mě, že se mu nevěnovali ještě víc.
3. PRETTY LITTLE LIARS: THE PERFECTIONISTS
Pane bože.. Tak jsem strašně jsem se těšila, až vám budu moct doporučit tento seriál, jelikož jak moc dobře víte, zbožňuji Pretty little Liars, už jsem je celé viděla dvakrát, a tak mi nemohl uniknout ani tento spin-off. Je to v pořadí už celkem druhý, první spin-off byl Ravenswood, ale na ten jsem se upřímně zvládla koukat asi tak dva díly.
Toto je naprosto neuvěřitelně skvělý serál. Fakt, něco neskutečného. Nedokážu odhadnout, jestli bude bavit všechny. Například moje mamka, která naprosto zbožňovala Prolhané krásky. I přes to i ale tento seriál moc nebavil. U mě má ale jedničku. A to velkou. Dokonce s hvězdičkou. Miluju to obsazení, dějovou linku a všechno ostatní.
Nebudu vám ale lhát, Pretty little liars bylo sis o trošičku lepší. Každopádně, toto je seriál, který jsem si absolutně zamilovala, a vážně doufám, že vyjde druhá série.
Abych vám trochu osvětlila dějovou linku. Odehrává se to v Oregonu na prestižní soukromé vysoké škole, která má zařízení, které má zaručovat naprostou bezpečnost. Toto zařízení se tam dalo, když dcera majitelky školy spáchala sebevraždu. Děj se odehráv rok po té, kdy Alison přijíždí do školy učit. Zjišťuje, že na škole pracuje i Mona, která se tam přesunula z Paříže... (pokud jste sledovali PLL, tak víte). Seznámí se tam také s několika žáky, tedy našimi novými hlavními postavami.
Potká se také s mladším synem majitelky, o kterém se od Mony dozví, že by mohl být nebezpečný. Tady se ale tento seriál stále rozjíždí, a velká jízda začne, až když se Nolan, syn majitelky, nalezne mrtví. Nejhorší na tom je, že Nolan zemřel přesně tak, jak si to chvíli před tím představovali Caitlin, Ava a Dylan. Hlavními podezřelími se tedy ihned stanou naše hlavní postavy. A také Taylor možná není vůbec mrtvá. Zvládnou najít správného vraha, než je policie usvědčí?
Tak jo, to bychom měli. Doufám, že vás tyto seriály zaujaly stejně jako mě, a budu ráda, když mi napíšete, zda jste je už také viděli, nebo se na ně díky tomuto článku chystáte podívat. 😀
dnes jsem tady opět o trochu později, než bych chtěla, ale důvody jsou následující. Včera když jsem článek psala, byla jsem tak unavená, že jsem si musela jít lehnout a článek tak rozepsala jenom do půlky. Druhý důvod je pak ten, že jak jsem byla ospalá, zapomněla jsme si ho uložit, a tak ho teď píši celý odznova.
No, každopádně, i přes tyto poměrně srandovní potíže jsem tu a přináším vám, hlavně tedy začínajícím blogerům tři rady, které mi v začátku blogování nikdy nikdo neporadil a myslím, že by se mi bývaly hodily.
Jako první tady máme tuto větu. Ústřední téma je důležité. Myslím tím téma vašeho blogu. Protože když si to přiznáme, v dnešní době je tady tolik lidí, co píší blog a je tak téměř nemožné se prosadit. A už vůbec ne s lifestyle blogem. Ano, teď si asi říkáte, že já asi nejsem zrovna ta pravá, co by měla toto radit, když také provozuji lifestyle blog. To s vámi asi musím trochu souhlasit. Ale na druhou stranu si myslím, že na svém blogu jedno takové ústřednější téma mám. A to jsou mé rozhovory s blogery. Sice s nimi teprve začínám a ještě je nemám tak vyladěné, jak bych chtěla, ale chci se v nich zlepšovat a dělat je třeba i na profesionálnější úrovni v rámci mého blogu. Uvidíme.
Každopádně abych se vrátila k tématu, myslím si, že pro dnešní dobu je dobré, aby váš blog měl jedno ústřední téma, maximálně dvě podobné, kolem kterých se váš blog bude v 70 - 80 % točit. Těch pár zbylých procent pak můžete věnovat na články o odlišných tématech, které vás také zajímají. Avšak ta většina blogu by se měla zaměřovat právě na to, díky čemu si vás lidé lépe zapamatují. Například když budete psát recenze na knihy, lidé si k vám budou chodit pro rady a doporučovat vás jiným lidem, kteří rádi čtou. To samé se cvičením. Když ale budete mít na blogu všehochuť, nikdo si vás nespojí s ničím konkrétním, a tak budete mít menší návštěvnost.
Druhá rada se týká mobilní aplikace. Já osobně sice většinu článků píši na notebooku, ale někdy, když jsem pryč, nebo nestíhám, potřebuji článek napsat na mobilu. Můj blog je na Bloggeru, a tak jsem hledala na internetu různé tipy na aplikaci, která bude s Bloggerem propojená. Nikde jsme však nic nenašla. Na Google Play jsem tehdy našla jenom oficiální aplikaci od Blogger, ta mi však naprosto nevyhovovala, protože byla vzhledově naprosto nedostatečná a to mě osobně docela dost vadilo. Nedávno jsem ale našla aplikaci Login, která je propojená s Bloggerem a vzhled a funkce má naprosto fantastické. Určitě vám tedy radím tuto aplikaci si stáhnout, protože až jednou budete něco potřebovat napsat na blog z mobilu, je to mnohem lehčí, než jít do Googlu a psát to tam!
A třetí a pro dnešek moje poslední rada jsou facebookové blogerské skupiny. Na tyto skupiny jsme přišla bohužel až poměrně nedávno, je to asi půl roku zpátky. Jsou to vlastně různé skupiny vytvořeny z lidí, co píšou blog, nebo třeba točí na Youtube. Sdílejí tu své články a videa, navzájem se podporují a články sdílí dál. Nebo si také navzájem radí s různými problémy a odpovídají na dotazy. V těchto skupinách se nejenom dostanete do povědomí ostatních blogerů, ale také poznáte spoustu nových krásných blogů. Každý si tam najde to své. Takže pokud v těchto skupinách ještě nejste, rozhodně si je vyhledejte a zkuste se přidat, rádi vás tam uvidíme!
To by tedy pro ode mě bylo pro dnešek vše. Přeji vám přeji hodně zdaru ve vašem blogování a krásný zbytek dne!
Mimochodem podívejte se na mé nové Multicouples video! Myslím, že se mi hodně povedlo!
😍 😍
dneska opět pozdě, jelikož mi vybouchl rozhovor
na tento měsíc a musela jsem dva rozhovory tím pádem přesunout, absolutně jsem
nestíhala, ale snad mi to odpustíte a i tak si užijete článek.
Proč jsi s
blogem začala? Klasická otázka, která nemoha chybět!
Proč jsem s blogem začala? No asi mě bavilo
psaní. Nejsem si úplně jistá, protože mám trochu problémy s pamětí, haha .
Můj první blog jsem založila, když jsem byla na základce a chtěla se kreativně
vybít. Dokonce ještě funguje, ale je to spíš vtipná vzpomínka než cokoliv
jiného. Aktuální blog jsem založila v roce 2012. Přidávala jsem tam různé
články ohledně módy, nehtů, kosmetiky a tak. Pak jsem psala o cvičení a
receptech, protože jsem měla období každodenního šílenýho cvičení. Docela se to
setkalo s úspěchem, spousta holek moje články četla a komentovala. Pak
jsem psaní utnula. Pár článků jsem napsala v roce 2016-2017, ale nic moc.
A poslední aktuální fáze trvá od minulého června. Já nepsala z důvodu, že jsem
se trápila s nízkou návštěvností. Pak jsem si říkala, že je mi to fuk a že
budu přidávat to, co chci – šminky, knihy, úvahy, cvičení, filmy, seriály, tipy
a triky… Předtím jsem myslela, že úvahy na blog nepatří, ale protože je miluju,
tak jsem se překonala😁
Máš nějaké vzory?
Pokud ano, koho?
Hele, spíš ne. Můj vzor je moje máma, protože i přes
všechny 💩 je
naprosto úžasná, obětavá a fakt chytrá. Inspiruje mě být v budoucnu dobrou
mámou. Já jsem si vzorem spíš sama sobě, nerada se porovnávám. Dělala jsem to
jako mladší a hrozně se mi to znechutilo, protože mi to nic nedalo. I když
kecám… můj vzor je Otto Bohuš a Pavel Šenkapoun. Oba dělají copywriting jako
já, ale jsou tak dobří, že to ani není možný😁. Otto si vydělává těžký prachy a Pavel na mě zase
působí vyrovnaně, mile a nad věcí. Spíš mám tedy profesní vzory.
Proč právě blog s
názvem Ztracena v Praze?
Ono
to jen zrcadlí pravdu. Jak k tomu došlo? Byla jsem s kamarádem venku
a říkala mu, že i když jsem Pražák jak poleno, nejsem schopná se v Praze
zorientovat. A on řekl, že jsem Ztracena v Praze. Hned se mi to zalíbilo a
já svůj blog přejmenovala. Takhle se blog totiž nejmenoval. Což je asi pro
některé novinka.
Tady jsme se zasmála, protože je to podle mě fakt originální
způsob, jak pojmenovat blog. 😀
Co máš na sobě
nejradši?
Na
sobě mám nejradši upřímnost, empatii, vřelost a schopnost se pro něco zapálit.
Obecně se mám ráda, takže se ráda chválím😁.
Ale byla to složitá cesta...
Jak často cestuješ do
zahraničí a jaká je tvoje nejoblíbenější země?
Jéje, tohle
není otázka vůbec pro mě. Já totiž moc necestuju. Ráda si šetřím, takže
cestování zatím lehce zanedbávám. Ale mám v plánu pracovat externě
v nějaké jiné zemi, tak si to vynahradím. Moje nejoblíbenější země
z těch, co jsem navštívila, je Španělsko. Tam se mi moc líbilo. A ačkoliv
jsem tam nikdy nebyla, tak mám ráda Vietnam a Dánsko. Nejoblíbenější město je
Praha❤.
Co je tvůj největší sen?
Dělat to, co
mě baví. A musím říct, že teď se mi to plní, takže jsem šťastná jako blecha.
Bojím se, že se mi ten sen jednou rozplyne a já se probudím. Ale zatím, ťuk
ťuk, je vše ok. A abych byla přesnější, tak mě baví digitální marketing. Teď
dělám copywriting a chystám se na sociální sítě a SEO.
Co
bys poradila začínajícím blogerům?
Dávat si pozor na slovosled, gramatické a pravopisné chyby. To je
to nejhorší, co na blozích vídám. Chyby. Protože mě psaní baví a sama svoje
chyby musím „vidět“, tak si jich všímám i jinde. Což je někdy otravný😁. Než článek
vydáte, tak si ho 2x přečtěte. V klidu a třeba až za několik hodin. Nebo
ho dejte přečíst kamarádce, mamce, příteli… Dále neformátovat článek na střed,
je to příšerný zvyk a spousta čtenářů odejde, protože to pro lidské oko není
přirozené. Pak zvýrazňovat slova/věty, tvořit odstavce a nepoužívat složitá
souvětí. Já mám například problém se slovosledem, což je trochu peklo, hrozně
těžko se toho zbavuje. Co se týká témat, tak to prostě chce zkoušet. Můžete
psát o jednom tématu nebo o x, to je už záleží na Vás🙂.
Kdybys mohla, co bys světě změnila?
To je hodně
těžká otázka… Já bych u lidí asi zmírnila aroganci a zvýšila jejich
ohleduplnost. Já jsem obvykle hodně ohleduplná a snažím se, co nejméně
překážet, ale lidi to ani neocení, ani nechápou. Myslím, že kdyby lidi byli víc
v klidu, tak by se žilo lépe. Pak by se mohli zaměřit na problémy, které
Zemi trápí.
Proč jsi začala s Youtubem?
Nooo, já jsem
začala a poměrně rychle skončila. Ale začala jsem kvůli tomu, že se ráda dělím
o tipy a triky. Baví mě šminky, filmy, knihy a baví mě to předávat dál. Takže
jsem se chtěla víc přiblížit lidem a rozšířit okruh lidí, kterým bych mohla
poradit, pomoci nebo je inspirovat.
Jak se ti líbí tento koncept
rozhovorů s blogery?
Je to paráda,
fakt mě to baví. Myslím, že tohle propojování je naprosto boží a palec nahoru
za to, že jsi s tím začala.
Za to teda upřímně strašně moc děkuji! A jsem ráda, že to čtete a
baví vás to. A taky se mi vás hodně přihlásilo a já doufám, že se mi jednou
podaří vás všechny do tohoto rozhovoru dostat a poznat vás! Děkuju všem!
Pardon, jestli jsou dnes v tomto článku chyby, píši ho v takové
ošemetné situaci, kdy se všechno s prominutím totálně pokazilo a můžu za to tak
trošku já... Ach jo, že nemůžu držet jazyk za zuby. Proto všechny chyby opravím
v následujících dnech, až na tu bude trochu víc času, a hlavně myšlenek a
nervů. Děkuju za pochopení! ❤
tak je to tady. Poslední měsíc prázdnin je skoro za námi. Nemůžu uvěřit tomu, že to vážně říkám. Bohužel je tomu ale tak a ti, co chodí stejně jako já ještě do školy, to čeká příští pondělí.
Dnes jsme tady ale proto, abych vám shrnula tento měsíc. Vše, co se odehrálo a podobné věci. Upřímně se na to velmi těším, jelikož tento měsíc byl jeden z nejlepších v mém životě.
První dny v tomto měsíci mě provázely samozřejmě noční můry a cestovní horečka. Kromě toho balení kufru a neustálé kontrolování toho, zda mám vše. Přesně tak jsem trávila první dny tohoto měsíce.
V sobotu jsem pak vyrazila s mamkou nakupovat oblečení a různé krávoviny, které jsem samozřejmě na moji misy nutně potřebovala. 😂 Pro vaši informaci jsem si pořídila několik triček, dvoje boty a drogerii... A na ty krávovinky jsem překvapivě nenarazila. 😂♥️
V neděli nastal pak ten osudný den a já jsem odcestovala na čtrnáct dní na můj jazykový pobyt v Bournemouthu, do skvělého města na jihu Anglie. Tam můj příběh už znáte, a tak vám ho nebudu vyprávět znova. Pokud jste tady ale poprvé, na mém blogu jsem věnovala poslední tři články právě tomuto výletu! ♥️😀
Když jsem se vrátila zpátky, první dva dny jsem strávila spaním. A to nekecám. Byla jsem totiž fakt šíleně unavená, a tak jsem vždy stávala až kolem oběda. Kromě toho jsem se dostávala z hodinového jetlagu, snad jsem to napsala správně, který se mě mimochodem nechce pořád pustit. (Budu ráda za jakékoliv tipy)
Po těchto pár dnech jsem nastoupila znova do práce. Myslím tím jako do mé brigády, o které mimochodem chystám článek v co nejbližší době, nic se nebojte! 😀
A pak jsem trávila dny střídavě u seriálu, knížek, práce, psaní, učení ( bohužel) a spánku.
Navštívila jsem se i s pár kamarádkama, a šla na houby. Moc jsem jich teda nenašla, přesně dva hřiby, ale naštěstí jsem tam nebyla sama, a tak to na aspoň nsvtu smaženici vystačilo. A že teda byla výborná!
Jsem dívka, kterou odjakživa bavilo psaní. Toto je můj blog, na kterém neustále dřu, a myslím, že je to rok od roku stále jenom lepší. Ještě se pamatuji na svoje začátky. Měla jsem blog na Wordpress o knížkách, ale nikdo ho tehdy nečetl. Měla jsem tam asi 3 příspěvky, ale nějak to nebylo ono. Pak jsem se rozhodla psát blog o životním stylu a založila si profil na bloggeru. A tam jsem také již zůstala. Bloguji od roku 2017 (na tomto blogu). Studuji na střední škole obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. A mým největším snem je žít v Londýně a živit se jako dětská psycholožka!