Clara's memories

 ano ano, vím, že to vychází dnes pozdě. Vlastně měl tento článek vyjít už dnes ráno, ale jaksi jsem nestíhala, jakože vůbec, a tak je pátek večer a já ho teprve sepisuji.

  A ano, vím že toto je už třetí článek o Anglii v tomto měsíci, ale nedávno jsem se z ní vrátila a chci se s vámi podělit o zbytek mých fotek a taky pár užitečných rad, které se vám budou zaručeně hodit, pokud jedete do Anglie poprvé. Také se s vámi podělím o nějaké tipy, jaké místa navštívit a jaké naopak nemusíte.

 Začala bych asi těmi tipy.



 Pokud budete cestovat městkou dopravou, prosím vás, zvedněte ruku, jako když si stopujete taxíka, protože vám ten autobus jinak nezastaví, i přesto, že stojíte na zastávce jediní a upřeně na ten autobus zíráte. Věřte mi, bude se vám to hodit. My jsme na to hned první den, kdy jsme jely do školy dřív kvůli rozřazovacímu testu zapomněly a měly jsme sakra štěstí, že za ním hned jel další, naštěstí do stejného města, akorát na jinou zastávku.

 Další tip mám ohledně zásuvek. Nezapomeňte si pořídit redukci!  Každopádně, až přijedete, a budete si chtít zapojit nabíječku, určitě zjistíte, že to nefunguje. Nepanikařte, vaší redukcí to není. V Angli totiž mají zásuvky na vypínače, takže je to na 99% tím, že ji máte vypnutou. Zapnutou ji poznáte tak, že je vidět takový červený proužek (to ovšem nevím, jestli mají všude).


A teď k tipům co navštívit. Určitě navštivte Stonehenge, pokud o tom přemýšlíte, protože to je nádhera. Možná trochu předražený, ale určitě to stojí za to, aspoň jednou  životě to vidět.  když už tam budete, zajeďte i do nejbližšího městečka, doufám, že to napíšu správně, Salisbury. Je to překrásné městečko, s moc hezkým chrámem. Já teda nejsem věřící nebo něco takového, ale tyto stavby se mi vždy moc líbí. A kromě toho tam mlžete zajít i do pár obchodů. Všechno tam je na jednom místě.



Jurrasic coast. Když jsme se rozhodly, že pojedeme sem, nic moc jsem od toho neočekávala. Doufala jsem jenom, že to bude stát aspoň trochu zato, když už jsem za to dala ty peníze. A bylo to nádherný. Přímo na tom oblouku jsme strávily asi hodinu a dělaly milion fotek a kochaly se tou krásou. A pak se ještě prošly krásnou procházkou po útesech. Jediný mínus tam byl ten šílený vítr!


Tak jo, to by bylo pro dnešek asi vše. Vím, že je to poněkud krátké, ale zítra razíme do Legolandu, a já se teď musím trochu vyspat, protože razíme ve tři hodiny ráno!

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete svoje užitečné tipy a nebo nápady na výlety!

Xoxo Clara

Krásný den všem, co tento článek čtou,

 dnes bych se ráda znova rozpovídala o mém pobytu v Anglii a tak nějak zhodnotila celkový průběh. Nebudu vám tady teda popisovat moje dny postupně, jak jsem dělala předtím a udělám z toho poněkud jiný typ článku.

 Asi první věcí, kterou bych začala je, že pokud se na takový pobyt chystáte, nebo o něm uvažujete, ničeho se nebojte! Je to něco skvělého. Já jsem z toho byla třeba úplně vystreslá, ale teď jsem z toho nadšená. A upřímně, zbývají mi tři poslední dny, z čehož ten poslední bude strávený cestou na letiště, a já vůbec nechci domů. Vlastně bych tu nejradši ještě několik dní zůstala. Takže pokud se bojíte, seberte odvahu a jděte do toho!

Je tady pár věcí, o kterých bych se chtěla dneska zmínit, začala bych asi hostitelskou rodinou, protože to je vlastně to, s čím se se vlastně z celého toho pobytu setkala nejdříve. Musím říct, že to pro mě bylo strašně milé překvapení. Když se otevřely dveře, hned se mě moje hostitelská "máma" ptala, jak se jmenuji, protože jsme ten den měli přijet tři. Byla neuvěřitelně milá, usadila mě ke stolu a hned si se mnou začala povídat, zatímco nám dělala čokoládový dort.

Nakonec mi ukázala můj pokoj, a jelikož jsem byla první, mohla jsem si vybrat, v jakém pokoji chci být, jestli na samolůžáku nebo ve dvojici a případně na jaké posteli chci spát. Pokud někdy budete v takové situaci, že si budete moc vybrat, vždy vám doporučuji si vybrat dvojlůžák, protože tak budete neustále v kontaktu, a kvůli tomu jste přece přijeli. Ten den jsme přivítali ještě dvě moje spolubydlící. Jednu z Itálie, Martinů, a jednu z Německa, Natálii. A řeknu vám, nemohla jsem mít větší štěstí. Moje rodina je skvělá, mám skvělé spolubydlící a tvoříme skvělou partu na tlachání a výlety!

Krásný dobrý den všem,

 dneska bych vám chtěl popsat mj první týden v Bournemouthu na jazykovém pobytu u hostitelské rodiny. Začala bych tedy nedělí a postupovala až do čtvrtka.

total random fotka

Krásný dobrý den všem,

 dnes bych vás chtěla seznámit s novým konceptemmého blogu. Ráda bych začala přidávat pravidelně, a tak jsem si nastavila jendoduchý řád.

 Každý první pátek v měsíci vyjde rozhovor s nějakým blogerem, či jiným influencerem, a každý poslední pátek vyjde shrnutí daného měsíce. Mezi tím ty dva pátky mám na dva random články s tématem, který zrovna budu chtít sdílet.

 Dnes tedy mlžeme začít se shrnutím za tento měsíc. Abych byla upřímá, oc se toho neudálo. Na začátku měsíce odjeli rodiče se sestremi na dovolenou k moři, a já zůstala sama doma s babičkou. Dva až tři dny v týdnu jsem strávila na brigádě, a ostatní dny jsem dolova prolenošila.

Stihla jsem přečíst a skoro dočíst další knihu, zkouknout nový seriál, (na který se můžete těšit v dalším shrnutí seriálů), prospat a projíst mnoho hodin.

Kromě toho jsem také byla na koncertě Eda Sheerana, který byl skvělí, a dokonce z toho natočila taková menší vlog!

POSLEDNÍ FOTKA PŘED KADEŘNICÍ 😂😂

  Krásný dobrý den vám všem!

Dnes bych s vámi chtěla probrat jednu věc, týkající se vlasů, kadeřníků a tak dále. Věřím, že nejsem jediná, kdo někdy přemýšlel o změně účesu, ale nebyli si jistý, zda na to má vůbec odvahu. Tento problém jsem řešila docela nedávno, když jsem si řekla, že si nechám udělat ofinu.

Už delší dobu jsem přemýšlela nad nějakou změnou, ale pořád jsem nemohla přijít na to, co by to mělo být. Nebo takhle, abych to upřesnila. Přemýšlela jsem nad změnou účesu. Ani nevím proč, prostě se mi to tak rojilo v hlavě. Dlouho jsem nad tím tápala, chodila od jedné věci k druhé, ale nějak mi to nenaskakovalo. Nevěděla jsem, co vlastně chci.

A pak jsme koukaly s babičkou na Pýchu a předsudek (pro ty, co mě znají osobně, tu mám poznámku: ano, zase jsem se koukala na Pýchu a předsudek, asi po 7) a jak jsem tak koukala na Kieru, došlo mi to. Najednou jsem věděla, co chci s vlasy. Jak jsem viděla tu ofinu, přišlo mi, jako by se najednou všechno to, nad čím jsem dumala, rozluštilo. Chtěla jsem ofinu. Po dlouhých letech se vrátit zase zpět k účesu, který jsem měla jako malá holka.

Takže začalo pátrání. Ještě ten večer, kdy babička šla už dávno spát, já serfovala na internetu, a hledala různé články o ofinách, a jaký typ se hodí k jakému obličeji. Měla jsem přibližnou představu toho, co bych chtěla udělat, ale bála jsem se, aby to neskončilo jako předtím. A musím teda říct, že na to, kolik článku je na internetu, moc jsem se toho nedozvěděla. Nebo takhle, dozvěděla jsem se toho možná až příliš. Něco jako to, že má zároveň kulatý, oválný a hranatý obličej a hodí se ke mě různé druhy ofin, (to záleželo na článku, každý radil něco jiného). Já se tak dozvěděla úplný nic.

Proto jsem druhý den rozjela poněkud jiný výzkum. Najela jsem na pinterest, a ze všeho nejdřív jsem hledala ofiny jen tak. Našla jsme si pár favoritů, ale tím můj průzkum ještě zdaleka nekončil. Začala jsem si hledat moje oblíbené celebrity, u kterých vím, že měli ofinu, a snažila se najít šťastlivce, který bude mít podobný obličej, jako já. A našla jsem! Byla to Lea Michele, která  hrála v Glee, pokud někdo znáte.

Zjistila jsem, že máme dost podobný tvar obličeje, a tak její ofina rozhodně zvítězila. Našla jsem si několik obrázků, kde byla dobře vidět její ofina. A tím se tak nějak rozhodlo. Jakmile jsem totiž měla přesně ten tvar, který jsem chtěla, najednou jako by nebylo cesty zpět. Jedinou překážkou bylo to, že moji rodiče se ségrami byli právě na dovolené, a tak jsem se rozhodla počkat, než se vrátí, abych jim ofinu ukázala, a domluvili jsme, jestli si jí vůbec nechám ostříhat.

Pak ale přišel menší zvrat. Ukazovala jsem mojí sestřenici obrázek té ofiny, a ona mi řekla, že v tom týdnu jede ještě s mojí druhou sestřenicí za nějakou jejich profesionální kadeřnicí, a mohla bych jet s nimi. Chvíli jsem sice váhala, ale pak jsem se přemohla, a napsala mámě o tom, co bych si chtěla nechat ostříhat, a zda nebude vadit, když se sestřenkou půjdu k té kadeřnici. Dostalo se mi kladné odpovědi, za což ještě jednou moc děkuji, a já tak v pátek odpoledne vyrazila k babičce a dědovi, abych u nich přespala, a následně druhý den jela vlakem za sestřenkami. 

S kadeřnicí jsem účes ještě samozřejmě probrala, a pak nastal ten osudový okamžik. Doporučuji vám, abyste si na takovéto účesy došli opravdu k nějaké kvalitní kadeřnici. Abyste měli nějakou představu, co jsem vlastně chtěla, tak to byla prostříhaná ofina, která je z každé strany trochu delší. Myslím si, že to ostříhala přesně to, co jsem chtěla, a tak nemůžu být spokojenější. Tu měnu to už opravdu chtělo. Kromě toho si teď budu dělat ještě trochu světlejší barvu, víc k té mé přirozené, protože prý už mám přepigmentované konečky, a barva je tak příliš nepřirozená, tak uvidíme, jestli se mi to chytne. 

OBRÁZEK FOCENÝ JEŠTĚ U KADEŘNICE 😆

Tak, to by byl tedy takový můj storytime ohledně nového účesu. Ale to nebyl jediný účel tohoto článku. Chtěla jsem vám také předat myšlenku, že pokud přemýšlíte nad nějakou změnou, u které nevíte, co přesně by měla představovat, myslím si, že změna účesu je to, co hledáte. Kromě toho vás taky nebádám, abyste se nebáli experimentovat, jelikož změna je život. A pokud se přesto bojíte, věřte mi, že ty vlasy vám dorostou, a nikdy to nebude tak zlé, abyste s tím toho půl roku až rok nevydrželi, a když ano, vždy vám to kadeřnice může pravit do přijatelnější verze! 

Pro dnešní článek by to tedy bylo vše, ale ještě než se s vámi rozloučím, přála bych si, abyste mi do komentářů napsali, zda jste také někdy udělali takovou docela radikální změnu, co vás k tomu vedlo, a zda jste spokojení. 😃 Mějte se krásně, a užívejte léta! 

Xoxo Clara 

Krásný den Vám všem!