Clara's memories

Krásný dobrý den všem,

 dneska bych vám chtěl popsat mj první týden v Bournemouthu na jazykovém pobytu u hostitelské rodiny. Začala bych tedy nedělí a postupovala až do čtvrtka.

total random fotka

Krásný dobrý den všem,

 dnes bych vás chtěla seznámit s novým konceptemmého blogu. Ráda bych začala přidávat pravidelně, a tak jsem si nastavila jendoduchý řád.

 Každý první pátek v měsíci vyjde rozhovor s nějakým blogerem, či jiným influencerem, a každý poslední pátek vyjde shrnutí daného měsíce. Mezi tím ty dva pátky mám na dva random články s tématem, který zrovna budu chtít sdílet.

 Dnes tedy mlžeme začít se shrnutím za tento měsíc. Abych byla upřímá, oc se toho neudálo. Na začátku měsíce odjeli rodiče se sestremi na dovolenou k moři, a já zůstala sama doma s babičkou. Dva až tři dny v týdnu jsem strávila na brigádě, a ostatní dny jsem dolova prolenošila.

Stihla jsem přečíst a skoro dočíst další knihu, zkouknout nový seriál, (na který se můžete těšit v dalším shrnutí seriálů), prospat a projíst mnoho hodin.

Kromě toho jsem také byla na koncertě Eda Sheerana, který byl skvělí, a dokonce z toho natočila taková menší vlog!

POSLEDNÍ FOTKA PŘED KADEŘNICÍ 😂😂

  Krásný dobrý den vám všem!

Dnes bych s vámi chtěla probrat jednu věc, týkající se vlasů, kadeřníků a tak dále. Věřím, že nejsem jediná, kdo někdy přemýšlel o změně účesu, ale nebyli si jistý, zda na to má vůbec odvahu. Tento problém jsem řešila docela nedávno, když jsem si řekla, že si nechám udělat ofinu.

Už delší dobu jsem přemýšlela nad nějakou změnou, ale pořád jsem nemohla přijít na to, co by to mělo být. Nebo takhle, abych to upřesnila. Přemýšlela jsem nad změnou účesu. Ani nevím proč, prostě se mi to tak rojilo v hlavě. Dlouho jsem nad tím tápala, chodila od jedné věci k druhé, ale nějak mi to nenaskakovalo. Nevěděla jsem, co vlastně chci.

A pak jsme koukaly s babičkou na Pýchu a předsudek (pro ty, co mě znají osobně, tu mám poznámku: ano, zase jsem se koukala na Pýchu a předsudek, asi po 7) a jak jsem tak koukala na Kieru, došlo mi to. Najednou jsem věděla, co chci s vlasy. Jak jsem viděla tu ofinu, přišlo mi, jako by se najednou všechno to, nad čím jsem dumala, rozluštilo. Chtěla jsem ofinu. Po dlouhých letech se vrátit zase zpět k účesu, který jsem měla jako malá holka.

Takže začalo pátrání. Ještě ten večer, kdy babička šla už dávno spát, já serfovala na internetu, a hledala různé články o ofinách, a jaký typ se hodí k jakému obličeji. Měla jsem přibližnou představu toho, co bych chtěla udělat, ale bála jsem se, aby to neskončilo jako předtím. A musím teda říct, že na to, kolik článku je na internetu, moc jsem se toho nedozvěděla. Nebo takhle, dozvěděla jsem se toho možná až příliš. Něco jako to, že má zároveň kulatý, oválný a hranatý obličej a hodí se ke mě různé druhy ofin, (to záleželo na článku, každý radil něco jiného). Já se tak dozvěděla úplný nic.

Proto jsem druhý den rozjela poněkud jiný výzkum. Najela jsem na pinterest, a ze všeho nejdřív jsem hledala ofiny jen tak. Našla jsme si pár favoritů, ale tím můj průzkum ještě zdaleka nekončil. Začala jsem si hledat moje oblíbené celebrity, u kterých vím, že měli ofinu, a snažila se najít šťastlivce, který bude mít podobný obličej, jako já. A našla jsem! Byla to Lea Michele, která  hrála v Glee, pokud někdo znáte.

Zjistila jsem, že máme dost podobný tvar obličeje, a tak její ofina rozhodně zvítězila. Našla jsem si několik obrázků, kde byla dobře vidět její ofina. A tím se tak nějak rozhodlo. Jakmile jsem totiž měla přesně ten tvar, který jsem chtěla, najednou jako by nebylo cesty zpět. Jedinou překážkou bylo to, že moji rodiče se ségrami byli právě na dovolené, a tak jsem se rozhodla počkat, než se vrátí, abych jim ofinu ukázala, a domluvili jsme, jestli si jí vůbec nechám ostříhat.

Pak ale přišel menší zvrat. Ukazovala jsem mojí sestřenici obrázek té ofiny, a ona mi řekla, že v tom týdnu jede ještě s mojí druhou sestřenicí za nějakou jejich profesionální kadeřnicí, a mohla bych jet s nimi. Chvíli jsem sice váhala, ale pak jsem se přemohla, a napsala mámě o tom, co bych si chtěla nechat ostříhat, a zda nebude vadit, když se sestřenkou půjdu k té kadeřnici. Dostalo se mi kladné odpovědi, za což ještě jednou moc děkuji, a já tak v pátek odpoledne vyrazila k babičce a dědovi, abych u nich přespala, a následně druhý den jela vlakem za sestřenkami. 

S kadeřnicí jsem účes ještě samozřejmě probrala, a pak nastal ten osudový okamžik. Doporučuji vám, abyste si na takovéto účesy došli opravdu k nějaké kvalitní kadeřnici. Abyste měli nějakou představu, co jsem vlastně chtěla, tak to byla prostříhaná ofina, která je z každé strany trochu delší. Myslím si, že to ostříhala přesně to, co jsem chtěla, a tak nemůžu být spokojenější. Tu měnu to už opravdu chtělo. Kromě toho si teď budu dělat ještě trochu světlejší barvu, víc k té mé přirozené, protože prý už mám přepigmentované konečky, a barva je tak příliš nepřirozená, tak uvidíme, jestli se mi to chytne. 

OBRÁZEK FOCENÝ JEŠTĚ U KADEŘNICE 😆

Tak, to by byl tedy takový můj storytime ohledně nového účesu. Ale to nebyl jediný účel tohoto článku. Chtěla jsem vám také předat myšlenku, že pokud přemýšlíte nad nějakou změnou, u které nevíte, co přesně by měla představovat, myslím si, že změna účesu je to, co hledáte. Kromě toho vás taky nebádám, abyste se nebáli experimentovat, jelikož změna je život. A pokud se přesto bojíte, věřte mi, že ty vlasy vám dorostou, a nikdy to nebude tak zlé, abyste s tím toho půl roku až rok nevydrželi, a když ano, vždy vám to kadeřnice může pravit do přijatelnější verze! 

Pro dnešní článek by to tedy bylo vše, ale ještě než se s vámi rozloučím, přála bych si, abyste mi do komentářů napsali, zda jste také někdy udělali takovou docela radikální změnu, co vás k tomu vedlo, a zda jste spokojení. 😃 Mějte se krásně, a užívejte léta! 

Xoxo Clara 

Krásný den Vám všem!

Tak jo, už dlouho jsem přemýšlela, jestli mám tento článek napsat. Říkala jsem si, jestli to není moc ohraný článek, ale pak mě napadlo, že je to taková oddechovka, a že se o mě dozvíte třeba věci, které jste nevěděli. Nebudu to tady moc dlouho okecávat, tudíž se na to můžeme rovnou vrhnout.

1. MILUJI SERIÁLY. Jsem jimi přímo posedlá. To ale většina z vás již ví, pokud jste četli moje články na top seriály. Mimochodem za pár týdnů přibude další článek o nich. Moje nejoblíbenější jsou samozřejmě Pretty little liars, které jsem teď nedávno dokoukala po druhé, pak The 100, kde čekám na 6. sérii, a v momentální době koukám na Glee, což je také moc super.

2. HODNĚ ČTU. Dokonce tak, že jsem si založila speciální instagram, kde dávám tipy na knížky. Tak na něj určitě mrkněte. Najdete ho zde. Teď momentálně čtu knihu Hana.

3. MILUJI VŠE CO JE ROMANTICKÉ. Tohle se docela pojí s těmi knihami. Miluji romány, všechny milostné zápletky atd. Asi chápete.



4. NEMÁM RÁDA LIDI CO NĚKOHO ODSUZUJÍ. Ať už je to kvůli barvě pleti, kvůli jejich orientaci, nebo prostě jednoduše kvůli něčemu, co se jim nevydařilo. Proboha, vždyť jsme přeci všichni lidé, proč máme pořád tendenci někoho odsuzovat a povyšovat se nad ním?

5. HODNĚ PÍŠI. Věc, která je asi samozřejmá, když teď právě čtete můj článek, ale i tak bych to ráda zmínila. Myslím totiž, že psaní je nejlepší způsob, kromě zpěvu, jak vyjádřit svoje pocity jinak něž mluvou, což víte, mě tak dobře nejde.

6. MILUJI BĚH. Jo, byly doby, kdy jsem ho nesnášela, ale jakmile jsem začala běhat pravidelně, naprosto jsem se do něho zamilovala. Člověk dělá něco pro sebe, a zároveň si u toho vyčistí hlavu na čerstvém vzduchu, nebo naopak má spoustu času přemýšlet.

7. ZBOŽŇUJI LONDÝN. Zbožňuji, zbožňuji, zbožňuji. Jednoduše moje nejoblíbenější město. Ani vám tady nebudu složitě vysvětlovat proč, jednoduše řeknu, že ho miluji.

8. NEUSTÁLE SI ZPÍVÁM. A když ne nahlas, tak v duchu. Je to něco, čím můžu velmi jednoduše vyjádřit své pocity, a prostě a jednoduše, je to moje vášeň.

9. NECHODÍM NA DISKOTÉKY. Ti, co četli moje články asi tuší proč, ale jednoduše mě to neláká, a jenom ta představa ve mě vytváří úzkost. Například když jsme byli na dovolené s mojí babičkou, byli jsme na takové něco jako diskotéce, a ona mě ani za nic nedostala ze židle. Ale hned druhý den jsme byli na karaoke, a já šla úplně v klidu na pódium, a zpívala. Moje babička to nedokázala pochopit, ale jak jsem říkala, při zpěvu se dokážu uvolnit, při tanci ne.



10. NEMÁM RÁDA ZAHRADNÍ PRÁCE. Jo, vím, že je to docela ostuda, ale jednoduše mě to nebaví, a nevidím v tom žádný smysl. Tak, a je to venku! 😂

11. NAPROSTO MILUJI ANGLICKOU KRÁLOVSKOU RODINU. Jsem jí tak trochu posedlá. Docela dost lidem to už leze na nervi, ale naštěstí mám ve škole kamarádku, která je taky miluje, takže se o nich mám s kým bavit. 😂 Jo, jinak, co tipujete, že se narodí Meghan?

12. DOST ČASTO SI NA SEBE NABERU HODNĚ VĚCÍ, U NICHŽ MI LIDÉ ŘÍKAJÍ, ŽE JE NEMŮŽU STÍHAT. Věřte mi to, nebo ne, ale stíhám vše. Jak školu, tak blog, tak koukání na seriály, čtení a udržování čtecího instagramu. Někdy je to makačka, ale zvládnout se to, když nepromrháváte svůj čas, a užitečně ho naplňujete. O tom vám v co nejbližší době chci napsat článek. 

13. HRAJI NA KLAVÍR. Je to jedna z těch věcí, která mě naplňuje. Zbožňuji ten pocit, kdy se naučím něco nového. A kromě toho, hodí se mi to teď ve škole, a i do budoucí práce.

14. MÁM ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOST SE ZTRAPNIT. Vždycky, ať se snažím sebevíc zapůsobit dobrým dojmem, vždy to nějak pokazím. Achjo, asi nějaká karma.

15. ZBOŽŇUJI VŠECHNY FILMY, VE KTERÝCH HRAJE KIERA KNIGHTLY. Je to moje nejoblíbenější herečka. A kromě toho hraje v mém nejoblíbenějším filmu Elizabeth Bennetovou. Všimli jste si, kolikrát jsem již v tomto článku použil slovo zbožňuji?   

16. JSEM AŽ MOC DŮVĚŘIVÁ. Snažím se to teď omezovat, a nic neříkat, a začíná se mi to docela i dařit, ale dřív to se mnou byla katastrofa. Myslela jsem si, že když si s někým povídám deset minut, a rozumím si s tím člověkem zrovna v ti danou chvíli, mám pocit, že jsme nejlepší kamarádi, a vše hned vyžvaním. No co Vám budu povídat, několikrát se mi to vymstilo.

17. JSEM STRAŠNĚ PARANOIDNÍ. Toto se váže k předchozímu bodu. Ani nevím, jak bych  Vám to vysvětlila, ale mám takový dojem, že to asi chápete. 

18. NEMÁM RÁDA, KDYŽ NĚKDO NEPŘIJME MŮJ NÁZOR. A taky, to se musí přiznat, nerada čtu třeba názory, které se s mími rozcházejí. Ale co nadělám, takový je svět. 

19. NESNÁŠÍM HADY. Asi zvíře, kterého se nejvíc bojím. Fakt, k tomu není co dodat. 

20. POKAŽDÉ, KDYŽ NĚKAM JEDU, ZJIŠŤUJI SI, JESTLI JSOU TAM ŽRALOCI. Dobře, tak jsem s těma hadama možná trošičku lhala. Protože a´ˇt jedu kamkoliv k moři, vždy nejdřív čtu, kolik žraločích útoků tam bylo, a zkoumám na mapě, jestli je tam velký výskyt žraloků. Je to pro mě asi nejděsivější smrt. 

+

21. POVAHOVĚ, A VLASTNĚ CELKOVĚ JSOU LIDÉ JAKO JÁ ASI JEN 2% Z CELÉ NAŠÍ PLANETY. Jako vážně. Dělala jsem si třeba psychologicky uznávaný test, kde mi vyšlo, že lidí jako já je asi jen 1,5 %. Pak taky ta šlacha na ruce. Dám vám sem odkaz, ale jednoduše řečeno, na ruce máme šlachu, která se objeví když spojíte palec a malíček na jedné ruce. Tato šlacha ale začíná mizet, a teď ji nemá již 15% z naší populace. A hádejte, kdo ji nemá. Správně, já. a ještě víc zajímavé je, že ať jsem to zkoušela na komkoliv z mého okolí, všichni ji mají. Ten článek najdete zde.  Ať si to také doma můžete zkusit. Kromě toho jsem také levák, ale ve většině věcí jsem spíš "obouručák" 😂😂



No nic, tak to by bylo vše. Doufám, že jste se aspoň trochu pobavili, a dozvěděli se něco zajímavého. V nejbližší době se také můžete těšit na 2 rozhovory s blogerkama, a na článek jak smysluplně naplnit svůj volný čas. Tak jo, mějte se, a užijte si velikonoce. (PS: Taky je tak nesnášíte?)


Xoxo Clara