Clara's memories

 
Krásný večer,

  sedím si tak večer u učení, mám toho už plnou hlavu, a tak si říkám: ,,Já mám vlastně na foťáku nafocený nějaký produkty, který jsem chtěla dát na blog!"


Je to tu. MŮJ PRVNÍ BEAUTY ČLÁNEK. Bude to tedy něco jako recenze beauty produktů, které používám a které bych vám chtěla doporučit. Chtěla bych jen říci, že tento článek není sponzorovaný!

      Zdravím vás, moji milí čtenáři,


  dneska jsem se rozhodla, že napíšu o mém docela osobním tématem. Chtěla bych se vám tu svěřit o své neskutečné lásce k Londýnu a o mém snu, se tam podívat. Znáte takový ten pocit, když něco neskutečně chcete, a mohla by to být třeba i ta poslední věc, co kdy uděláte? Tak to mám já s Londýnem. Nepište mi prosím, že jsem ještě moc mladá na to, abych mohla něco takového říkat. Já neříkám, že se tohle nemůže někdy změnit. Nevím, třeba za pár let budu mít jiný sen a tento povadne, ale momentálně už u mě nějakou dobu přetrvává tento sen, který bych si strašně chtěla splnit.

 Nejvíc by se mi však líbilo, kdyby to nebyl klasický výlet, jako že tam jedeš na týden s rodiči, projdeš si hlavní památky, navštívíš oxford street a jedeš domu. Ne, že bych to nebrala, to na 150%, ale můj sen je, že pojedu třeba na měsíc do výměnné rodiny (například), chodila do školy pro zahraniční studenty a prošla si ty nejkrásnější a nejromantičtější uličky, zašla si do správného anglického knihkupectví a prožila prostě nádherné dny v mém vysněném městě.

  



NEBOJTE, NEBOJTE! ŽÁDNÝ MERCH NEMÁM!

  Tento článek bych chtěla zasvětit mému vysněnému merchi, který bych jednoho dne chtěla mít, ale pochybuji, že se to někdy stane 😕😍
 

 Ahojte,


    jste tu po delší s době s dalším příspěvkem. Abych vysvětlila moji neaktivitu, tak byla proto, že jsem tento rok nastoupila na střední školu a tudíž jsem byla zavalena hned několika novými věcmi naráz. Za prvé to byli nové odborné předměty, které jsem na základní škole neměla, a za druhé to byl nedostatek času a každodenní únava, která mě po prvních dnech přepadla. Jelikož každý den dojíždím, dost mě to vyčerpává, ale jsem šťastná, že jsem tam, kde jsem a proto si nestěžuji. Abychom se ale dostali k tématu dnešního článku, musím trochu odbočit od tématu...

 Můj první týden, nebo respektive první dva dny byli takové nesmělé. Byli jsme nová třída, skoro nikdo se neznal a každý byl trochu nervozní. Ve středu měl ale nastat adaptační kurz a já se už nemohla dočkat. O adaptačním kurzu jsem vám tu ale už psala, takže to trochu přeskočíme. Jediný co bych tak řekla, že jsem si všichni sedli, aspoň já tedy nemám s nikým problém.

 Když nastal druhý týden a začínali jsme se pomalu učit, na mě dolehlo to nestálé počasí venku a já ve středu padla nemocná do postele, což mě naprosto naštvalo a musím říct, že to bylo poprvé, co mě štvalo, že nemůžu do školy. Každopádně jsem do pondělí byla doma, a když se mi udělalo konečně líp, vrátila se do školy. A nakonec bych shrnula takhle: Ranní vstávání v 5 hodin, následná cesta do školy, po škole domů. tam lehnout a dvě hodiny se ani nehnout, vykoupat, najíst se, udělat věci do školy a jít spát. Kromě toho jsem se ale stihla stavit s holkama i v kráme, kde jsem si koupila tu nejvíc cute košily, co jsem kdy viděla. Hodím vám sem jen jednu rychlou fotku, abyste měli představu.

      Hola!

           Jak jste si jistě všimli, počasí teď opravdu není takové, jak bychom si přáli. Prší, střídají se vysoké a nízké teploty, až z toho nejeden člověk onemocní, jako třeba já... Takže jsem se rozhodla, jelikož jsem ještě nenapsala druhou část naší dovolené v Chorvatsku, že sem přidám druhou polovinu fotek, abychom se trochu zahřáli, co říkáte? Tak jo 😍