Clara's memories

Ahoj všichni,

jak jistě víte, je masopust, a to by se nemohlo stát, že by nebyl článek o tom, jak jsem si jeho oslavu užila. Upřímně, já masopust nikdy moc nepodporovala a ani podporovat nebudu, aspoň pro zatím, ale jelikož byl u nás na vesnici průvod, nemohla jsem dopustit, to nechat jen tak být a připravit se o materiál pro dnešní článek.

 Ráno, jako obvykle v sobotu (masopust je až dnes, v úterý, ale my ho slavili už v sobotu.) jsem prováděla normální úklid. Zhruba v deset dopoledne, my ale zavolala babička, jestli nechci jít s ní, se podívat na masky. Samozřejmě jsem nemohla odmítnout. Tak jsem vyrazila s ní do středu dění. Nemám moc ráda, takovéhle akce, a proto jsem se docela styděla, když jsem fotografovala každou maličkost, která se naskytla a vypadala zajímavě. Každopádně jsem udělala několik fotek a počkala, než půjdou do průvodu. Do toho jse bohužel už nešla, protože mi byla docela zima a neměla jsem ani náladu.


 Chtěla bych upozornit, že lidé na fotkách byli obeznámeny s tím, že budou zveřejňovány na sociálních sítích, a předem jsem ze zeptala, jestli jim to nevadí. Nikdo s tím avšak neměl problém, takže fotky tu mohu s klidným srdcem vystavit.

A na rozloučenou jsem vám tady přidala jedinou povedenou fotku, z toho focení, při kterém jsem se tak ztrapnila, ale nevadí no. Snad jste si dnešní blog užily.

 Taky máte pocit, že se té zimy snad už nezbavíme? Já taky. Ono je sice pěkné, že je po dlouhé době zase tolik sněhu, ale čeho je moc, toho je moc.

 Přeci jenom, nic nemá na můj nejoblíbenější začáteční podzim, nebo jaro, kde všechno kvete a jarní deštíky buší do oken. Ani léto není k zahození. Taková pořádná opalovačka u moře, je k nezaplacení. Sluníčko svítí, večerní nálada přichází, začínají letní románky, na které teta zrovna nejsem, večerní diskotéka pro lidi, co se chtějí bavit. Mě osobně stačí večerní posezení s rodinou a k tomu dobrá kniha. Také se dají nafotit krásné fotky, které potřebuji k tomuto blogu a natočit videa.

 

 Máte nějaký sen? Myslíte si, že se nemůže splnit?

 Omyl! Pokud máte sen, musíte dělat vše proto, aby se vám splnil. Ať je jakýkoliv. Například vaše vysněná práce. Máte již představu o vašem budoucím povolání? Nejste si jisti, jestli máte naději? Odpověď je Ano. Naděje je vždy, ale musíte věřit a hlavně si za tím jít.

 Máte pocit, že se vám všichni smějí? Že vám nevěří? V tom případě nevěšte hlavu, právě naopak, Víte, jak se ti co vám nevěří budou tvářit, až zjistí, že jste to dokázali? Že jste tam, kde jste chtěli být, nebo ještě lépe, že jste za hranicemi svých představ?

 Proto neváhejte a plňte si své sny.

Taky jste vždycky vnímali to, že by jste chtěli být pro někoho prospěšní? Že by někdo četl vaše příspěvky a vytvářelo mu to úsměv na rtech? Doufám, že něco takového, vám bude způsobovat i tento blog, protože jinak to nemá smysl. Neá smysl psaát něco, co nikdo ani nečte. A proto doufám, že aspoň jeden jediný človíček sem zabloudí. Jelikož i ten jeden jediný úsměv, může stát za to! 😙




zdroj obrázku:http://www.demonitas.estranky.cz/img/picture/2/10-choose-happiness.jpg