Lifestyle PODCAST Travel PHOTO Rozhovory Seriály Blog Fitness Beauty Books

Pages

  • ŠTÍTKY

Clara's memories



Krásný dobrý den,

 tak je to tady. Poslední měsíc prázdnin je skoro za námi. Nemůžu uvěřit tomu, že to vážně říkám. Bohužel je tomu ale tak a ti, co chodí stejně jako já ještě do školy, to čeká příští pondělí. 

 Dnes jsme tady ale proto, abych vám shrnula tento měsíc. Vše, co se odehrálo a podobné věci. Upřímně se na to velmi těším, jelikož tento měsíc byl jeden z nejlepších v mém životě.



 První dny v tomto měsíci mě provázely samozřejmě noční můry a cestovní horečka. Kromě toho balení kufru a neustálé kontrolování toho, zda mám vše. Přesně tak jsem trávila první dny tohoto měsíce. 

 V sobotu jsem pak vyrazila s mamkou nakupovat oblečení a různé krávoviny, které jsem samozřejmě na moji misy nutně potřebovala. 😂 Pro vaši informaci jsem si pořídila několik triček, dvoje boty a drogerii... A na ty krávovinky jsem překvapivě nenarazila. 😂♥️

 V neděli nastal pak ten osudný den a já jsem odcestovala na čtrnáct dní na můj jazykový pobyt v Bournemouthu, do skvělého města na jihu Anglie. Tam můj příběh už znáte, a tak vám ho nebudu vyprávět znova. Pokud jste tady ale poprvé, na mém blogu jsem věnovala poslední tři články právě tomuto výletu! ♥️😀 



 Když jsem se vrátila zpátky, první dva dny jsem strávila spaním. A to nekecám. Byla jsem totiž fakt šíleně unavená, a tak jsem vždy stávala až kolem oběda. Kromě toho jsem se dostávala z hodinového jetlagu, snad jsem to napsala správně, který se mě mimochodem nechce pořád pustit. (Budu ráda za jakékoliv tipy) 

 Po těchto pár dnech jsem nastoupila znova do práce. Myslím tím jako do mé brigády, o které mimochodem chystám článek v co nejbližší době, nic se nebojte! 😀 

 A pak jsem trávila dny střídavě u seriálu, knížek, práce, psaní, učení ( bohužel) a spánku.



 Navštívila jsem se i s pár kamarádkama, a šla na houby. Moc jsem jich teda nenašla, přesně dva hřiby, ale naštěstí jsem tam nebyla sama, a tak to na aspoň nsvtu smaženici vystačilo. A že teda byla výborná! 

 A jak jste si užili tento měsíc vy? 😀

Xoxo Clara

Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů
total random fotka

Krásný dobrý den všem,

 dnes bych vás chtěla seznámit s novým konceptemmého blogu. Ráda bych začala přidávat pravidelně, a tak jsem si nastavila jendoduchý řád.

 Každý první pátek v měsíci vyjde rozhovor s nějakým blogerem, či jiným influencerem, a každý poslední pátek vyjde shrnutí daného měsíce. Mezi tím ty dva pátky mám na dva random články s tématem, který zrovna budu chtít sdílet.

 Dnes tedy mlžeme začít se shrnutím za tento měsíc. Abych byla upřímá, oc se toho neudálo. Na začátku měsíce odjeli rodiče se sestremi na dovolenou k moři, a já zůstala sama doma s babičkou. Dva až tři dny v týdnu jsem strávila na brigádě, a ostatní dny jsem dolova prolenošila.

Stihla jsem přečíst a skoro dočíst další knihu, zkouknout nový seriál, (na který se můžete těšit v dalším shrnutí seriálů), prospat a projíst mnoho hodin.

Kromě toho jsem také byla na koncertě Eda Sheerana, který byl skvělí, a dokonce z toho natočila taková menší vlog!


Pak jak již víte, jsem se nechala ostříhat, a udělat tím tak poměrně zásadní krok. 




Také jsem byla s tátou a ségrami na pár sper výletech na kole, a konečně  objednala nový telefon, na který bohužel stále ještě čekám. Zkormě toho jsem také byla v kině na filmu Yesterday. 



Vnásledujících posledních dnes tohoto měsíce mě toho už moc nečeká. Pár dní strávím v práci, a ty ostaní dny budu věnovat balení, protože vážení přátelé, příští měsíc mířím na pro mě poměrně dobrodružnou cestu! Pokud se chcete dozvědě víc, sledujte prozatím můj instagram ZDE !

Jo, a také jsem udělala nové edit video!



Xoxo Clara  
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů
POSLEDNÍ FOTKA PŘED KADEŘNICÍ 😂😂
  Krásný dobrý den vám všem!

Dnes bych s vámi chtěla probrat jednu věc, týkající se vlasů, kadeřníků a tak dále. Věřím, že nejsem jediná, kdo někdy přemýšlel o změně účesu, ale nebyli si jistý, zda na to má vůbec odvahu. Tento problém jsem řešila docela nedávno, když jsem si řekla, že si nechám udělat ofinu.

Už delší dobu jsem přemýšlela nad nějakou změnou, ale pořád jsem nemohla přijít na to, co by to mělo být. Nebo takhle, abych to upřesnila. Přemýšlela jsem nad změnou účesu. Ani nevím proč, prostě se mi to tak rojilo v hlavě. Dlouho jsem nad tím tápala, chodila od jedné věci k druhé, ale nějak mi to nenaskakovalo. Nevěděla jsem, co vlastně chci.

A pak jsme koukaly s babičkou na Pýchu a předsudek (pro ty, co mě znají osobně, tu mám poznámku: ano, zase jsem se koukala na Pýchu a předsudek, asi po 7) a jak jsem tak koukala na Kieru, došlo mi to. Najednou jsem věděla, co chci s vlasy. Jak jsem viděla tu ofinu, přišlo mi, jako by se najednou všechno to, nad čím jsem dumala, rozluštilo. Chtěla jsem ofinu. Po dlouhých letech se vrátit zase zpět k účesu, který jsem měla jako malá holka.

Takže začalo pátrání. Ještě ten večer, kdy babička šla už dávno spát, já serfovala na internetu, a hledala různé články o ofinách, a jaký typ se hodí k jakému obličeji. Měla jsem přibližnou představu toho, co bych chtěla udělat, ale bála jsem se, aby to neskončilo jako předtím. A musím teda říct, že na to, kolik článku je na internetu, moc jsem se toho nedozvěděla. Nebo takhle, dozvěděla jsem se toho možná až příliš. Něco jako to, že má zároveň kulatý, oválný a hranatý obličej a hodí se ke mě různé druhy ofin, (to záleželo na článku, každý radil něco jiného). Já se tak dozvěděla úplný nic.

Proto jsem druhý den rozjela poněkud jiný výzkum. Najela jsem na pinterest, a ze všeho nejdřív jsem hledala ofiny jen tak. Našla jsme si pár favoritů, ale tím můj průzkum ještě zdaleka nekončil. Začala jsem si hledat moje oblíbené celebrity, u kterých vím, že měli ofinu, a snažila se najít šťastlivce, který bude mít podobný obličej, jako já. A našla jsem! Byla to Lea Michele, která  hrála v Glee, pokud někdo znáte.

Zjistila jsem, že máme dost podobný tvar obličeje, a tak její ofina rozhodně zvítězila. Našla jsem si několik obrázků, kde byla dobře vidět její ofina. A tím se tak nějak rozhodlo. Jakmile jsem totiž měla přesně ten tvar, který jsem chtěla, najednou jako by nebylo cesty zpět. Jedinou překážkou bylo to, že moji rodiče se ségrami byli právě na dovolené, a tak jsem se rozhodla počkat, než se vrátí, abych jim ofinu ukázala, a domluvili jsme, jestli si jí vůbec nechám ostříhat.

Pak ale přišel menší zvrat. Ukazovala jsem mojí sestřenici obrázek té ofiny, a ona mi řekla, že v tom týdnu jede ještě s mojí druhou sestřenicí za nějakou jejich profesionální kadeřnicí, a mohla bych jet s nimi. Chvíli jsem sice váhala, ale pak jsem se přemohla, a napsala mámě o tom, co bych si chtěla nechat ostříhat, a zda nebude vadit, když se sestřenkou půjdu k té kadeřnici. Dostalo se mi kladné odpovědi, za což ještě jednou moc děkuji, a já tak v pátek odpoledne vyrazila k babičce a dědovi, abych u nich přespala, a následně druhý den jela vlakem za sestřenkami. 

S kadeřnicí jsem účes ještě samozřejmě probrala, a pak nastal ten osudový okamžik. Doporučuji vám, abyste si na takovéto účesy došli opravdu k nějaké kvalitní kadeřnici. Abyste měli nějakou představu, co jsem vlastně chtěla, tak to byla prostříhaná ofina, která je z každé strany trochu delší. Myslím si, že to ostříhala přesně to, co jsem chtěla, a tak nemůžu být spokojenější. Tu měnu to už opravdu chtělo. Kromě toho si teď budu dělat ještě trochu světlejší barvu, víc k té mé přirozené, protože prý už mám přepigmentované konečky, a barva je tak příliš nepřirozená, tak uvidíme, jestli se mi to chytne. 

OBRÁZEK FOCENÝ JEŠTĚ U KADEŘNICE 😆
Tak, to by byl tedy takový můj storytime ohledně nového účesu. Ale to nebyl jediný účel tohoto článku. Chtěla jsem vám také předat myšlenku, že pokud přemýšlíte nad nějakou změnou, u které nevíte, co přesně by měla představovat, myslím si, že změna účesu je to, co hledáte. Kromě toho vás taky nebádám, abyste se nebáli experimentovat, jelikož změna je život. A pokud se přesto bojíte, věřte mi, že ty vlasy vám dorostou, a nikdy to nebude tak zlé, abyste s tím toho půl roku až rok nevydrželi, a když ano, vždy vám to kadeřnice může pravit do přijatelnější verze! 

Pro dnešní článek by to tedy bylo vše, ale ještě než se s vámi rozloučím, přála bych si, abyste mi do komentářů napsali, zda jste také někdy udělali takovou docela radikální změnu, co vás k tomu vedlo, a zda jste spokojení. 😃 Mějte se krásně, a užívejte léta! 

Xoxo Clara 


Share
Tweet
Pin
Share
6 komentářů


Krásný den Vám všem!

  Možná jste si všimli, že už poměrně dlouho nevyšel žádný článek. A já Vám teď vysvětlím proč. Abych se přiznala, měla jsem teď poměrně velký psací blok, přes který jsem se vůbec, ale vůbec nemohla dostat. Podle mě to bylo způsobeno těmito důvody: za prvé jsem začala psát článek, se kterým si vůbec nevím rady, a je to zatím pro mě moc velké sousto, které si musím nechat pořádně uležet v hlavě, za druhé jsem toho ve škole měla tak strašně moc, že to bylo to jediné, co jsem za ty poslední dny dělala, a za třetí, ty vedra jsou tak neskutečný, že nemám absolutní sílu dělat něco jiného, než se sprchovat ledovou vodou, koupat se v bazénu a spát. 

  Teď jsem ale dostala neskutečnou chuť něco konečně zase napsat, a protože se blíží léto, a všichni budeme mít pravděpodobně hromadu času, chtěla jsem Vám dát tipy na to, co číst. Nebo. Napsat Vám to, co se chystám v létě číst já. V poslední době se na mě ty knížky nějak navalily a já vůbec nestíhám, každopádně si myslím, že teď v létě na to bude konečně dostatek času.

  Nevím, kolik tady mám dohromady knížek, každopádně vyjmenuji to, co mám různě rozestavené po pokoji, a uvidíme. Snad na nic nezapomenu.



  Jako první Vám představím knížku, kterou jsem dostala už o Vánocích, ale neměla se k ní žádnou šanci dostat, a to je Na větrné hůrce. O této knížce jsem snila už hodně dlouho, a jakmile nastala ta správná příležitost, jsem si jí pořídila. Je to taková klasika, která stejně vím, jak dopadne, každopádně se na ní těším jako malé dítě na Vánoce. Kdyby se někdo divil, tak Vám jenom řeknu, že mám hodně ráda klasiku, a tak tato kniha nesmí za žádnou cenu chybět v mé knihovničce.



  Další knížka, kterou mám již momentálně rozečtenou, a myslím, že ji zítra dočtu, je První a poslední fitness kniha od mé nejoblíbenější fitnessačky a skvělé české blogerky Andy Pavelcové. Andy má skvělí blog ZDE a také nejlepší fitness program na světe ZDE, že ani její fitness kniha nemohla chybět v mé zásobě. Pokud se chcete dozvědět něco základního a zajímavého o cvičení, zdravé s stravě (kterou ji pomáhala sepsat nutriční terapeutka) a správném provedení cviků (ty zase konzultovala s fyzioterapeutkou), tak vám tato kniha nesmí chybět! 



  V tomto článku samozřejmě nesmí chybět ani cizojazyčná kniha, a tou je Before I fall, kterou jsem také dostala o Vánocích, a teď ji pomalu louskám. Je to moje první anglická kniha, tak uvidíme, za jak dlouho ji přečtu, každopádně už teď ji miluji!



  Dále tady mám knihu, která je už hodně opětovaná, a snad všichni kromě mě ji už četli, Smrtku. Ano, přiznávám se. Ještě jsem ji nečetla. Každopádně mě velmi zaujala, a tak jsem si ji už také konečně vypůjčila v knihovně, a nemůžu se dočkat, až se do ní vrhnu. Schválně mi ale napište, kdo ji také ještě nečetl.



  Kniha, o které mám smíšené představy, se jmenuje Artemis. O ní jsem četla tak rozporuplné názory a recenze, že opravdu nevím, co si mám myslet. Ale řešení vidím jenom jedno, sama si ji přečtu, a pak teprve budu soudit. A co vy? Četli jste? Jaký na ni máte názor?



  Meghan je kniha, ze které jsem nejvíc nadšená za poslední dobu. Asi víte, že miluji královskou rodinu, zvláště pak náš pár ze Sussexu. Proto se nemůžu dočkat, až si ji celou přečtu a budu k Meghan a samozřejmě Harrymu zase o kousek blíž.



  Kniha, kterou už mám rozečtenou, ale musela jsem ji odložit kvůli povinné četbě, se jmenuje Hotýlek. A je famózní. Alena Morštajnová je skvělá vypravěčka, a už se těším, až si přečtu další její knihy. Kromě této jsem četla zatím jenom Hanu.



  Pozoruhodná dobrodružství slečny Alehey Darcyové je kniha, na kterou jsem narazila vlastně úplnou náhodou. Nebo takhle. Jak jistě víte, miluji Jane Austenovou, a na její Pýše a předsudku jsem dočista závislá. Proto mě také zaujaly ty "navazující" knihy od jiné autorky, která pokračuje v tvorbě Jane.  Na tuto knihu jsem už koukala na internetu, ale nijak jsem se do ní nehrnula, každopádně když jsem v knihovně něco hledala a na tuto knihu narazila, nemohla jsem ji tam nechat.

A ten obal? 😍
  Další, a zároveň poslední kniha pro dnešek je Letuška z economy, aneb co na instagramu neuvidíte, která mi dnes přišla z Pointa.cz. Na tuto knihu jsem si dělala zálusk dlouho, a když se asi před měsícem na pointě objevila akce 1+1 zdarma, nemohla jsem to prošvihnout, a knihu si objednala. A konečně přišla! Myslím, že to bude velmi zábavná a zajímavá autobiografická kniha ze zákulisí  letušky z luxusní společnosti v Dubaji. 

  Pokud Vás tyto všechny knížky zaujali, nebo jednoduše rádi čtete, koukněte na můj druhý instagram, který mám vyhrazený speciálně pro moje recenze na všechny knihy, které přečtu!



  Jsem ráda, že jsem se konečně zase dostala k psaní a mohla se s Vámi zase spojit! Doufám, že se článek líbil, a že si třeba vezmete inspiraci na to, co budete v létě číst. Také budu ráda, když mi napíšete svůj seznam knih na toto léto! 

  Mějte se krásně!


Xoxo Clara 


  
Share
Tweet
Pin
Share
No komentářů


Tak jo, už dlouho jsem přemýšlela, jestli mám tento článek napsat. Říkala jsem si, jestli to není moc ohraný článek, ale pak mě napadlo, že je to taková oddechovka, a že se o mě dozvíte třeba věci, které jste nevěděli. Nebudu to tady moc dlouho okecávat, tudíž se na to můžeme rovnou vrhnout.

1. MILUJI SERIÁLY. Jsem jimi přímo posedlá. To ale většina z vás již ví, pokud jste četli moje články na top seriály. Mimochodem za pár týdnů přibude další článek o nich. Moje nejoblíbenější jsou samozřejmě Pretty little liars, které jsem teď nedávno dokoukala po druhé, pak The 100, kde čekám na 6. sérii, a v momentální době koukám na Glee, což je také moc super.

2. HODNĚ ČTU. Dokonce tak, že jsem si založila speciální instagram, kde dávám tipy na knížky. Tak na něj určitě mrkněte. Najdete ho zde. Teď momentálně čtu knihu Hana.

3. MILUJI VŠE CO JE ROMANTICKÉ. Tohle se docela pojí s těmi knihami. Miluji romány, všechny milostné zápletky atd. Asi chápete.




4. NEMÁM RÁDA LIDI CO NĚKOHO ODSUZUJÍ. Ať už je to kvůli barvě pleti, kvůli jejich orientaci, nebo prostě jednoduše kvůli něčemu, co se jim nevydařilo. Proboha, vždyť jsme přeci všichni lidé, proč máme pořád tendenci někoho odsuzovat a povyšovat se nad ním?

5. HODNĚ PÍŠI. Věc, která je asi samozřejmá, když teď právě čtete můj článek, ale i tak bych to ráda zmínila. Myslím totiž, že psaní je nejlepší způsob, kromě zpěvu, jak vyjádřit svoje pocity jinak něž mluvou, což víte, mě tak dobře nejde.

6. MILUJI BĚH. Jo, byly doby, kdy jsem ho nesnášela, ale jakmile jsem začala běhat pravidelně, naprosto jsem se do něho zamilovala. Člověk dělá něco pro sebe, a zároveň si u toho vyčistí hlavu na čerstvém vzduchu, nebo naopak má spoustu času přemýšlet.

7. ZBOŽŇUJI LONDÝN. Zbožňuji, zbožňuji, zbožňuji. Jednoduše moje nejoblíbenější město. Ani vám tady nebudu složitě vysvětlovat proč, jednoduše řeknu, že ho miluji.

8. NEUSTÁLE SI ZPÍVÁM. A když ne nahlas, tak v duchu. Je to něco, čím můžu velmi jednoduše vyjádřit své pocity, a prostě a jednoduše, je to moje vášeň.

9. NECHODÍM NA DISKOTÉKY. Ti, co četli moje články asi tuší proč, ale jednoduše mě to neláká, a jenom ta představa ve mě vytváří úzkost. Například když jsme byli na dovolené s mojí babičkou, byli jsme na takové něco jako diskotéce, a ona mě ani za nic nedostala ze židle. Ale hned druhý den jsme byli na karaoke, a já šla úplně v klidu na pódium, a zpívala. Moje babička to nedokázala pochopit, ale jak jsem říkala, při zpěvu se dokážu uvolnit, při tanci ne.




10. NEMÁM RÁDA ZAHRADNÍ PRÁCE. Jo, vím, že je to docela ostuda, ale jednoduše mě to nebaví, a nevidím v tom žádný smysl. Tak, a je to venku! 😂

11. NAPROSTO MILUJI ANGLICKOU KRÁLOVSKOU RODINU. Jsem jí tak trochu posedlá. Docela dost lidem to už leze na nervi, ale naštěstí mám ve škole kamarádku, která je taky miluje, takže se o nich mám s kým bavit. 😂 Jo, jinak, co tipujete, že se narodí Meghan?

12. DOST ČASTO SI NA SEBE NABERU HODNĚ VĚCÍ, U NICHŽ MI LIDÉ ŘÍKAJÍ, ŽE JE NEMŮŽU STÍHAT. Věřte mi to, nebo ne, ale stíhám vše. Jak školu, tak blog, tak koukání na seriály, čtení a udržování čtecího instagramu. Někdy je to makačka, ale zvládnout se to, když nepromrháváte svůj čas, a užitečně ho naplňujete. O tom vám v co nejbližší době chci napsat článek. 

13. HRAJI NA KLAVÍR. Je to jedna z těch věcí, která mě naplňuje. Zbožňuji ten pocit, kdy se naučím něco nového. A kromě toho, hodí se mi to teď ve škole, a i do budoucí práce.

14. MÁM ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOST SE ZTRAPNIT. Vždycky, ať se snažím sebevíc zapůsobit dobrým dojmem, vždy to nějak pokazím. Achjo, asi nějaká karma.

15. ZBOŽŇUJI VŠECHNY FILMY, VE KTERÝCH HRAJE KIERA KNIGHTLY. Je to moje nejoblíbenější herečka. A kromě toho hraje v mém nejoblíbenějším filmu Elizabeth Bennetovou. Všimli jste si, kolikrát jsem již v tomto článku použil slovo zbožňuji?   

16. JSEM AŽ MOC DŮVĚŘIVÁ. Snažím se to teď omezovat, a nic neříkat, a začíná se mi to docela i dařit, ale dřív to se mnou byla katastrofa. Myslela jsem si, že když si s někým povídám deset minut, a rozumím si s tím člověkem zrovna v ti danou chvíli, mám pocit, že jsme nejlepší kamarádi, a vše hned vyžvaním. No co Vám budu povídat, několikrát se mi to vymstilo.

17. JSEM STRAŠNĚ PARANOIDNÍ. Toto se váže k předchozímu bodu. Ani nevím, jak bych  Vám to vysvětlila, ale mám takový dojem, že to asi chápete. 

18. NEMÁM RÁDA, KDYŽ NĚKDO NEPŘIJME MŮJ NÁZOR. A taky, to se musí přiznat, nerada čtu třeba názory, které se s mími rozcházejí. Ale co nadělám, takový je svět. 

19. NESNÁŠÍM HADY. Asi zvíře, kterého se nejvíc bojím. Fakt, k tomu není co dodat. 

20. POKAŽDÉ, KDYŽ NĚKAM JEDU, ZJIŠŤUJI SI, JESTLI JSOU TAM ŽRALOCI. Dobře, tak jsem s těma hadama možná trošičku lhala. Protože a´ˇt jedu kamkoliv k moři, vždy nejdřív čtu, kolik žraločích útoků tam bylo, a zkoumám na mapě, jestli je tam velký výskyt žraloků. Je to pro mě asi nejděsivější smrt. 

+

21. POVAHOVĚ, A VLASTNĚ CELKOVĚ JSOU LIDÉ JAKO JÁ ASI JEN 2% Z CELÉ NAŠÍ PLANETY. Jako vážně. Dělala jsem si třeba psychologicky uznávaný test, kde mi vyšlo, že lidí jako já je asi jen 1,5 %. Pak taky ta šlacha na ruce. Dám vám sem odkaz, ale jednoduše řečeno, na ruce máme šlachu, která se objeví když spojíte palec a malíček na jedné ruce. Tato šlacha ale začíná mizet, a teď ji nemá již 15% z naší populace. A hádejte, kdo ji nemá. Správně, já. a ještě víc zajímavé je, že ať jsem to zkoušela na komkoliv z mého okolí, všichni ji mají. Ten článek najdete zde.  Ať si to také doma můžete zkusit. Kromě toho jsem také levák, ale ve většině věcí jsem spíš "obouručák" 😂😂




No nic, tak to by bylo vše. Doufám, že jste se aspoň trochu pobavili, a dozvěděli se něco zajímavého. V nejbližší době se také můžete těšit na 2 rozhovory s blogerkama, a na článek jak smysluplně naplnit svůj volný čas. Tak jo, mějte se, a užijte si velikonoce. (PS: Taky je tak nesnášíte?)


Xoxo Clara


Share
Tweet
Pin
Share
2 komentářů


    Dnešní článek je absolutně neplánovaný. Přemýšlela jsem, o čem bych tak mohla napsat. A najednou to ke mě přišlo. Samo od sebe. Chtěla bych se vám totiž svěřit s jedním mým problémem, se kterým si nevím rady. Možná vám to bude připadat malicherné, ale pro mě to není maličkost.      

    Ten problém bych nazvala: ,,CHVÍLE NAPĚTÍ". Přichází vždy jednou za čas, u mě tak dvakrát do měsíce, kdy jako by vás přepadla náhlá úzkost. I když, nevím, jestli bych to popsala přímo jako úzkost. Je to ten pocit, kdy v sobě něco spřádáte už moc dlouho, a najednou to musí ven.      

    Jsem velmi silný introvert, a mojí největší, a troufnu si říct nejhorší schopností, je zakrývání pocitů. Já vím, někdy se to může hodit k dobru, ale většinou mi to spíš ztěžuje život. Tuto schopnost jsem dřív využívala na nepříjemné situace, kdy například potřebuji mít kontrolu nad tím, abych se nerozbrečela. Nemyslím vůbec, ale před obecenstvem. Nedopřeji přece lidem, abych se stala jejich terčem. A tady to vidíte. No, spíš čtete. Mám přehnanou potřebu kontrolovat se. Kontrolovat svoje city. A stále si udržovat vědomí nad tím co dělám. 


↑ Jinak, viděli jste už moje nové video?  ↑

     Jak říkám, dřív mi to bylo k užitku, jenomže se moje potřeba vše kontrolovat rozrůstala, a dostala se i do mého radostného života. Teď už před někým ani nedokážu projevit radost. Copak o tom, před někým. Vždyť já to nedokážu ani sama před sebou. To štěstí sice cítím v sobě, ale nedokážu se uvolnit dostatečně na to, abych to projevila zvenčí. Vždyť já už ani nedokážu tancovat. Před někým. Dám příklad, občas si ve třídě pustíme písničky, a tak trochu trsáme. No, my... Spíš oni. Já to možná cítím v sobě. Že bych se chtěla taky zvednout a zatančit si na tu mojí oblíbenou písničku. Ale hlava mi to zakazuje. Opravdu. I když bych to moc chtěla, moje nohy jsou jako skála, a nedokážu s nimi pohnout.     

     Jediné, co mi dává svobodu, a co se až tak nebojím dělat před lidmi, a co před lidmi toužím dělat, je hudba. Zpěv, hraní na nějaký nástroj. To je to jediné, co mě z tohoto vysvobozuje.     

    Pak ale vždy přijde den, kdy se všechna ta nashromážděná energie, ať už špatná nebo dobrá, dostane touhu vyletět ven. A to je hrozný pocit. Většinou se před někým rozbrečím, nebo jsem naopak agresivní. A někdy stačí si ulevit aspoň sama pro sebe. Vždy to ale doprovází ten pocit. To podivné chvění, ze kterého šílím. V tu chvíli mám pocit, jako by mě někdo pořádně sevřel, nechtěl pustit, a dusil mě ve vlastní šťávě.     

    A tento pocit mě dnes přiměl napsat tento článek. Protože bych chtěla prohlásit, a přiznat si, že tento problém mám, a že se s ním chystám bojovat. Nevím, jestli to zvládnu na vlastní pěst, nebo budu potřebovat pomoc zvenčí. Nevím, jestli to bude trvat rok, nebo celí můj život. Každopádně ale odmítám s tímto pocitem nadále žít. Protože, a teď to možná bude znít přehnaně, kvůli tomu nedokáži žít. Ubíjí mě to, a jsem přesvědčená, že mě to mění na jiného člověka, než kterým jsem dřív bývala.     

     Teď bych chtěla znát váš názor. Jestli je tu někdo, kdo si prochází, nebo procházel něčím stejným a jak s  tím bojujete/bojovali. Myslím, že by to bylo prospěšné nejenom pro mě, ale i pro čtenáře, kteří mě čtou, a trpí stejným problémem.      

    Pokud jste tedy dočetli až sem, děkuji vám za pozornost, a doufám, že mi v komentářích půjčíte pár vašich rad. 

 Xoxo Clara              


Share
Tweet
Pin
Share
2 komentářů
Newer Posts
Older Posts

Me

Me

About me

Jsem dívka, kterou odjakživa bavilo psaní. Toto je můj blog, na kterém neustále dřu, a myslím, že je to rok od roku stále jenom lepší. Ještě se pamatuji na svoje začátky. Měla jsem blog na Wordpress o knížkách, ale nikdo ho tehdy nečetl. Měla jsem tam asi 3 příspěvky, ale nějak to nebylo ono. Pak jsem se rozhodla psát blog o životním stylu a založila si profil na bloggeru. A tam jsem také již zůstala. Bloguji od roku 2017 (na tomto blogu). Studuji na střední škole obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. A mým největším snem je žít v Londýně a živit se jako dětská psycholožka!

Xoxo Clara

Follow Us

  • facebook
  • twitter
  • youtube
  • Instagram

KONTAKT

Pokud mě budete chtít kontaktovat ohledně spolupráce, použijte prosím tento email.

claras.memory@gmail.com

Pokud mě budete chtít kontaktovat jen tak, použijte prosím kontaktní formulář, který je uveden níže. ❤😊

INSTAGRAM

MŮJ PODCAST

MŮJ PODCAST

Kontaktní formulář

Jméno

E-mail *

Vzkaz *

Facebook

Používá technologii služby Blogger.

POPULAR POST

  • MY FITNESS PROGRAM | RADY A MOJE ZKUŠENOSTI
    Ahoj všichni, dneska jsem si pro vás připravila článek o cvičení. Jelikož sama ráda cvičím, čtu různé články a tak, rozhodla jsem se, že ...
  • 15 Birthday
     Jako všichni lidi, které kdy žili, i já jsem oslavila patnácté narozeniny. Ptáte se, jaký to byl pocit? Řeknu vám to tak... Ani vám t...
  • POPULACE KNIH OD CELEBRIT | MŮJ NÁZOR
    Ahoj všichni, pokud jste, tak jako já, doslova závislí na vašich idolech, slovo závislí věřte přeci jenom s rezervou, určitě víte o ...

Created with by ThemeXpose