Clara's memories

Krásný den všem,

 napsala bych sobotní, jelikož tento článek vyjde v sobotu, ale nevím, kdy si to budete číst v, a tak mi přišlo lepší, napsat jenom krásný 😃

Každopádně, jak jste pravděpodobně již z názvu pochopili, dne to bude o tom, co ráda poslouchám. Jelikož tento styl videí i článků naprosto miluji, bylo zcela očividné, že se na tomto blogu jednou článek tohoto typu objeví, každopádně jsem chtěl, by to byl článek aspoň něčím zajímavý, a tak jsem ho provedla typem videa. Ne, není to video, kde bych mluvila, nebo něco takového, je to ale sestříhané video s klipy, které naprosto miluji. Respektive ty interprety, nejenom ty klipy.¨


Pokud sledujete můj instagram, který najdete tady, jistě víte, že už nějakou dobu dělám střih na youtube. Stříhám různé seriály, či filmy do klipů na určité písničky, které se podle mě k tomu určitému filmy/seriálu hodí, a vystihují jeho podtext.

Abych vám tak pověděla zhruba to, jaký styl hudby poslouchám, bude to v celku jednoduché. Poslouchám totiž většinou pop, sem tam se ale ocitne v mém hudebním repertoáru i rock, indie pop a country. Nejradši mám ale směs toho všeho.


Písně z videa jsou. 1. Mamma Mia - Waterllo
                               2. Mamma Mia - Mamma mia
                               3. One Direction - One way or another
                               4. Little Mix - Woman like me
                               5. Pitch Perfect - Finall perfomace
                               6. Tini ft. Morat - Consejo de amor
                               7. Tini - Por que te vas
                               8. Imagine Dragons - Radioactive

Můj youtube kanál najdete zde.

Budu ráda, když mi dáte odběr, a do komentáře napíšete, jaké písničky posloucháte vy 😃

Xoxo Clara

Dnešní článek je trošku neplánovaný, ale myslím, že bude stát i tak za to, a tak se na něj můžeme hned pustit. 

 Přemýšlela jsem nad tím, jak na to vlastně se sebevědomím mám, a došla jsem toho názoru, že mi ho ještě trocha chybí, každopádně od doby, co skončilo moje studium na základní škole, se to o dost zlepšilo. Tudíž jsem si říkala, že by nebylo do věci pomoct někomu, kde měl stejné problémy jako já.


 1. Jedním z hlavních věcí, které prospějí na získání sebevědomí, je určitě docela nové prostředí. Pokud se ocitnete někde na novém místě, je nejlepší čas začít budovat si sebevědomí, jelikož vás tam nikdo nezná a tím pádem nepozná, že třeba začnete nějaké věci dělat jinak, než jste dosud dělali a tím pádem na něj utvoříte třeba lepší dojem. Protože co si budeme, pokud někdo postrádá sebevědomí, stává se lehkým terčem šikany, a to myslím nikdo z nás nechce.


2. Sebekontrola. Nevím, jestli tento pojem všichni chápeme stejně, tak vám ho trochu vysvětlím. Když třeba poznáte nové přátele, neměli byste si hned pouštět pusu na špacír. Přeci jenom nemáte tušení, co jsou zač, či vám nechtějí psychicky ublížit. Jenom si to představte. Jste na nové škole a parta holek vás pozve, abyste s nimi šla třeba nakupovat. Vy, jakožto nová chcete získat nové přátele a tak  nadšeně souhlasíte, na tom není zhola nic špatného. Jdete s nimi tedy po škole nakupovat a vyprávíte jim přitom trapné historky, které jste zažila. Společně se tomu smějete a vy se cítíte moc dobře. Druhý den nadšeně přijdete do školy, jenomže zjistíte, že všechny vaše trapné historky teď zná celá škola. Jak se budete cítit? Teď už mi doufám rozumíte, čím myslím tu sebekontrolu. Musíte si být stoprocentně jisti, že jim můžete důvěřovat, než jim řeknete něco hodně osobního, co by mělo zůstat mezi vámi.

3. Škola. Je to další z mnoha způsobů, jak zvládnout sebe sama. Pokud totiž budete chodit na školu, kde se budete učit to, co vás baví, hned se budete cítit lépe a více sebevědomě, než kdyby vás to absolutně nebavilo. Proto vám radím, přísloví "dvakrát měř, jednou řež" platí i v tomto případě. Pokud se rozhodujete, co byste chtěli dělat, na chvíli se zastavte, a přemýšlejte, kdo vlastně jste a co vás vyjadřuje.

4. Sport. Ano, i sport má vliv na vaše sebevědomí. Řeknu vám to takhle. Ten sport nemyslím tak ,že si jím vybudujete skvělou postavu. Ano, i skvělá postava je součástí našeho sebevědomí, ale teď mám na mysli spíš takový ten pocit, když se moříte, absolutně  už nemůžete a když přestanete, i když jste vyřízení, zalije vás takový ten příjemný pocit, že jste to zvládli, a že to, co děláte, děláte hlavně pro svoji duši a ani ne tak pro to, abyste měli plno svalů. Věřte mi, že po sportu je většina lidí velmi příjemně naladěná, a to s naším sebevědomím dělá divy.

5. Správní přátelé. O něčem takovém jsem se zmiňovala již o pář řádků výše u sebekontroly. Pokud kolem sebe budete mít ty správné lidi, kteří vám budou naslouchat a nikdy vás nezradí, budete mít to největší štěstí na zemi. Myslím, že víc o tom psát nemusím, protože mi jistě každý rozumí.


 Doufám že vám tyto typy aspoň trochu pomohli a budu ráda, když mi do komentářů napíšete vaše typy na získání sebevědomí 😃

 Xoxo Clara

Tento článek nebude asi úplně pro všechny. Chtěl abych ho věnovat všem lidem, kteří jsou vyděšení sami ze sebe. Kteří si myslí, že nestojí za nic. Kteří věřím pomluvám na jejich osobu. A chtěla bych jim říct, že ať už o nich říkají cokoliv, není to pravda.

 napadlo mě, že jsem vám ještě nevyprávěla tuto historku, kterou mám z deváté třídy na základní škole. Tak snad se u ní zasmějete, i když si možná budete říkat, jací jsme to s kamarádkou byly a stále jsme blázni.

 Bylo pololetí deváté třídy a naše třídní nám ve třídě oznámila, že jeden učitel na škole pořádá čtenářský klub. Nejdříve jsme nevěděli, jestli se máme přihlásit, ale nakonec jsme to udělaly. No, pak jsme zjistily, že to byla obrovská chyba.

  So... Přišli jsem na první "hodinu" a říkali jsem si, jo, hele, to bylo super. Takhle to šlo pár schůzek. Jenomže po několika týdnech nás to přestalo bavit. Bylo to hrozný. Furt se tam omílalo to samé dokola, i když se mluvilo o jiné knížce. Pak už jsme si říkali, ježiši, jak dlouho ještě bude mluvit? Už zmlkni... Asi tak. Bylo to hrozné, a hlavně pořádně nudné.

 A tak jsem tam s kamarádkou přestaly chodit. Nejdříve to bylo všem jedno. Jenomže když jsme tam nechodily asi měsíc, bylo to každý čtvrtek v týdnu, tak jim to přišlo divný a začali se po nás ve škole shánět. No a to bychom nebyly my, kdyby nás nenapadlo se předtím učitelem schovávat, že? No, trapas jak Brno a Praha dohromady.


 Takhle to probíhalo asi dva měsíce, až jsme jednou chtě nechtě s tím učitelem mluvit museli. Ptal se nás proč už tam nechodíme a tak. No, nějak jsme se vymluvily, ale zjistili jsem, že jelikož jsme se k tomu jednou upsali, musíme tam chodit až do konce roku. No, upřímně, já se tam ještě jednou objevila, ale ta moje nejlepší kamarádka ne. Řekla, že na to prdí a bylo.

 Takže, závěr z toho plyne, že i když byl ten kroužek katastrofa, a zadělali jsme si na pořádný trapas, doteď máme záchvaty smíchu z toho, jak jsme se ve škole schovávali na WC, utíkali "nenápadně" chodbou a házeli držky na schodech. To jsou prostě nezapomenutelné zážitky. Takže podle mě v tomto případě rozhodně platí to, že všechno zlí je pro něco dobrý.

 Snad jste si tento článek užili, a budete se těšit na další. Mimochodem, jsme nemocná, takže nemám tušení, kdy vyjde další článek, ale snad co nejdříve!

 Xoxo Clara 😍